Předpokládám, že narkomana poznáte. Odhadnete ale, kdo je například příležitostným kuřákem marihuany?
Samozřejmě, mají klasické symptomy, případně názory.
Jak ke svému kuřivu nejčastěji přicházejí?
Marihuana je komunitní droga, takže se sdílí. Někdy to toho vstupuje malá produkce lidí, kteří si ji pěstují sami a například ji mění s dalším kuřákem. Druhý moment, u nás čím dál tím silnější, je komerční rozměr, kdy se z marihuany stává obchodní komodita.
Od Vietnamců, kteří dlouho dominovali v oboru velkoprodukce marihuany, údajně tuto činnost nyní přebírá české podsvětí. Jak si to vysvětlujete?
Až takhle to není. Vietnamské zločinecké gangy jsou stále v průmyslovém pěstování konopí dominantní. Jak pro domácí potřeby, tak pro vývoz, který je velmi masivní.
Před Vánocemi jste rozprášili gang, který u nás pěstoval marihuanu pro německý a maďarský trh. Proč právě u nás?
Ze všech postkomunistických států střední a východní Evropy máme největší vietnamskou komunitu. Ty případy mají mezinárodní charakter, jsou financovány ze zahraničí. Máme tu i letitý liberální přístup ke konopným drogám.
Platí, že čeští Vietnamci jsou dělníci krajanů žijících v Německu, ve Francii?
Pokud je mi známo, tak je to pravda. Existuje mezi nimi kastování.
Nesloužíme Evropě jako marihuanová zahrádka, když budu parafrázovat vaše slova?
Na ty objemy, co se vykouří v Evropě, bychom si moc fandili. Holandsko je určitě ještě před námi. Ale konopí se u nás opravdu pěstuje masivně, užívá i vyváží se také masivně. Vysoká oblíbenost konopí je ovšem po celé Evropě.
Jak dopadla výzva NPC na Chebsku k místním lidem, aby oznámili podezřelé stavení, které by mohlo sloužit jako velkopěstírna marihuany?
Nyní tento projekt vyhodnocujeme. Byl to první krok - oslovení občanů, kde je tento problém nejpalčivější. Obrátili jsme se takto na starosty i v dalších místech po republice. Pokud se ptáte na přímou reakci, tak v řádech desítek jsme dostali podněty, které jsme buď prošetřovali sami nebo je předali kolegům. Přicházely negativní ohlasy, stejně jako pozitivní. To je ale risk každé celoplošné informační kampaně. (Víte o pěstírně marihuany? Oznamte ji, vyzvala policie Čechy)
Narkomani nás moc nezaměstnávají, jsou zdevastovaní
V Praze je přibližně 11 tisíc narkomanů. Kolik z nich vás zaměstnává?
Těžko říct. Problémoví uživatelé Národní protidrogovou centrálu moc nezaměstnávají, oni jsou tak zdevastovaní, že na trestnou činnost se už nezmůžou. Občas jsou ti v lepším zdravotním stavu najímáni jako kurýři různých komodit po Evropě. Někdy jsou zapojeni do výroby metamfetaminu na vývoz. Ale policie obecně se s nimi nepotká, s výjimkou sekundární trestné činnosti. Jsou to nemocní lidé.
Před časem v metropoli v krátké době zemřelo několik uživatelů heroinu. Vzpomenete si, zda jim někdo drogu znečišťoval záměrně nějakým nebezpečným jedem?
Nemělo to žádný takový podtext, že by někdo chtěl úmyslně poškodit. Spousta směsí prodávaných na ulici je nebezpečných. Ono se to moc neříká, ale zřejmě si to bude muset tato generace odžít. Až tu bude generace rodičů, kteří budou mít osobní či velmi blízkou zkušenost s devastačními účinky užívání drog, jejich výchova dětí nebude zdaleka tak liberální jako dnes. My společně s lékaři můžeme stokrát apelovat na nebezpečí spojená s užíváním, ale míjí se to účinkem.
Heroin zadržený v rámci akce "Garyk" z nárazníku osobního auta.
Na jedné tiskové konferenci jste uvedl, že se vám podaří zadržet jen malou část heroinu, se kterým se v Česku obchoduje. Čím to?
Uvědomte si, že trestná činnost je všude kolem nás. Policie pouze vyhledá informaci, zadokumentuje ji, získá důkazy a odnese je k soudu. To je celé. Existují pouze dvě cesty (jak bojovat proti prodeji heroinu - pozn. aut.) - snižování poptávky, což je otázka vývoje společnosti a jejích hodnot. Společnost by měla odmítat drogy stejně jako nikotin. A druhou cestou je kontrola hranic Evropské unie. Policie tu nikdy nebude od toho, aby chytala nějaká velká množství, primárně je zaměřena na odhalování kriminálních struktur, které drogy vyrábějí, dovážejí, vyvážejí a dále je distribuují. Velké zásilky jsou celosvětově spíše zachycovány celníky při přepravě zboží.
Koníčky: historie a dětské tábory
U NPC se dlouho povyšovalo četnickou šavlí. Po zrušení hodností ale Jiří Komorous od tohoto rituálu upustil. Zažil jste to ještě?
Zažil jsem to i na předchozím působišti, není to tak ojedinělé. Pasovalo se stejně jako za středověku rytíři. Mělo to i ten účel, aby si povyšovaní uvědomili, co to znamená. Je to součást firemní kultury ozbrojených sborů celého světa. Společně s jinými rituály to posiluje sounáležitost s jednotkou a dává to práci rozměr poslání. V současném materializovaném světě je to možná zvláštní, ale naštěstí je to tak.
Chytání dealerů drog a narkomafiánů je po celém světě jednou z nejnebezpečnějších policejních prací. Šlo vám někdy o život?
Každému policistovi jde někdy o život, jsme s tím smíření, je to součást naší přísahy. Za svou kariéru jsem to několikrát zažil.
Vystudoval jste speciální pedagogiku. Proč jste se rozhodl pro tento obor?
Zabývám se prací s dětmi, jsem dlouholetým hlavním vedoucím dětského tábora. Cítil jsem, že se v tom potřebuji sebevzdělat, navíc mi na škole umožnili absolvovat historickými pracemi, což je můj další koníček.
Užil jste někdy toto vzdělání při práci u policie?
Nepochybně, spousta věcí je o komunikaci, o přístupu k lidem. Užil jsem to jak u podřízených, tak i při detektivní práci.
