MF DNES proto konfrontovala výroky Jaromíra Duška s realitou. Výsledek? V řadě případů je jeho kritika oprávněná, avšak najdou se v ní i citelné mezery. Jisté je, že Duškova obvinění nyní budou řešit právníci. Dráhy totiž zvažují žalobu.
1. Vysoké výdaje za reklamu
Dušek: "Přes obrovské výdaje na marketing došlo k razantnímu poklesu počtu přepravených cestujících." Dráhy loni za vlastní propagaci utratily 343 milionů korun. Část peněz přitom dostaly za služby pro ČD firmy s nejasnou vlastnickou strukturou a platilo se také za vydávání propagačních periodik, která neměla s železniční dopravou příliš společného – třeba Recepty z kupé. Kritizovány byly i výdaje na podporu sportovců či různých kulturních akcí. Už v průběhu loňského roku se však začalo na marketingu šetřit, letos dojde k dalšímu zkrácení výdajů o 100 milionů korun. Za to vedení chválí dozorčí rada drah. Dopravce se také nově v propagaci zaměřil zejména na získávání nových zákazníků. Celková čísla o počtu cestujících však nedopadla lichotivě – vlakem v roce 2009 cestovalo nejméně lidí v historii ČD.
2. Úspěch jen díky dotacím
Dušek: "Žaluda se na veřejnosti chlubí, že loňský rok byl nejúspěšnější, a opět tím klame celou veřejnost, protože ve skutečnosti nás všechny stál jeden přepravený cestující historicky nejvyšší sumu." České dráhy loni dostaly od státu a krajských úřadů za provoz ztrátových vlaků úhradu 12 miliard korun, což je skutečně nejvíce v historii. Oproti roku 2009 šlo o třímiliardové navýšení. Výrazné navýšení příspěvků je zároveň také největším úspěchem současného vedení. Dráhy díky dostatku peněz mohou více investovat do nákupu nových vozů a zlepšit komfort cestování. Otázkou zůstává, zda by z dlouhodobého hlediska nepřišlo veřejné rozpočty levněji, kdyby se nejztrátovější vlaky nahradily levnější autobusovou dopravou.
3. Neodborníci v čele drah
Dušek: "Za rok 2009 došlo k obrovskému přílivu nových lidí do aparátu Českých drah zvenčí, což stanovilo úroveň odbornosti na generálním ředitelství téměř na úroveň homeopatika." Ve vedení drah po nástupu Petra Žaludy skutečně došlo k velkým personálním výměnám a do čela drah přišla řada lidí bez předchozí zkušenosti se železniční dopravou. Nejbližším Žaludovým spolupracovníkem je tak vystudovaný pozounista Jan Veverka, na generálním ředitelství najdete například bývalého správce golfového hřiště nebo řadu dřívějších zaměstnanců Coca-Coly či Skansky. Řada vrcholových manažerů se také z dřívějška znala z finančního prostředí, případně se scházeli ve Veverkově diskusním klubu Appia ještě v době, kdy o budoucím působení na drahách neměli ani ponětí. Podle Veverky se však znali ještě před započetím diskusních setkávání. Na vrcholné pozice také dráhy nedělají tendry. "Když vypíšete výběrové řízení, nemáte jistotu, že se vám přihlásí kvalitní lidé. Proto se stahují lidé například z bank. U nich je jistota odborné kvalifikace," obhajuje tento postup mluvčí firmy Petr Šťáhlavský. "Ti, kdo na drahách nedobrovolně končí, odcházejí na základě výsledků personálního auditu, v němž neobhájili své pracovní výsledky a nasazení," dodal Šťáhlavský k propouštění.
4. Platy managementu
Dušek: "Už v roce 2008 si bez jakéhokoli souhlasu dozorčí rady představenstvo drah v čele s ředitelem Žaludou rozhodlo o vlastních benefitech, které zatajili před dozorčí radou a které by jim záviděl zřejmě nejen premiér, ale i prezident na Hradě." Ministr dopravy Petr Bendl proto na základě těchto obvinění zadal audit systému odměňování manažerů ČD, který skutečně prokázal vysoké platy i další benefity, například životní pojištění či bonusy bez ohledu na výsledek. Odměny si vedení skutečně schvalovalo samo. "Tehdy jsem je přinutil k tomu, aby se části výhod zbavili," říká dnes Bendl. Na druhou stranu však vedení drah jako jedné z mála státních firem ukázalo svoje příjmy veřejně. Následně si vrcholové vedení firmy mzdy o 15 procent snížilo.
5. Vedení chce utajit platy, dostává je přes jinou firmu
Dušek: "Aby zatajili výši svých příjmů, přestali manažeři využívat vlastní účetní systém drah a nechali si zasílat své odměny v astronomické výši prostřednictvím liberecké firmy Kodap mzdy." Vedení drah skutečně nedostává peníze přímo od ČD, ale přes firmu Kodap mzdy. Podle mluvčího Petra Štáhlavského na tom není nic neobvyklého a v komerční sféře jde o zcela běžnou činnost. "Pokud by bylo důvodem outsourcingu utajení platů manažerů, pak by přece v minulosti své příjmy nezveřejnili," argumentuje Šťáhlavský.
6. Zašantročené miliardy od státu
Dušek: "Dráhy zašantročily osm miliard od státu. Není nikde doložitelné, že byly tyto prostředky věrohodně a se souhlasem dozorčí rady využity." ČD dostaly od Správy železniční dopravní cesty v roce 2008 celkem 12 miliard korun za převod majetku. S penězi se počítalo právě na nákup nových vagonů a lokomotiv. Necelé dvě miliardy však musely dráhy rovnou odečíst za závazky související s převedeným majetkem, další dvě miliardy pak šly na úhradu ztráty z provozu vlaků, protože ještě od krajů a státu nedostával dopravce dost peněz. Zároveň na zalepení této díry nemohl využít zisk z nákladní dopravy, protože ta se vydělila do dceřiné firmy ČD Cargo.
Zbylých osm miliard šlo podle drah skutečně na nová vozidla. S tím souhlasí i dozorčí rada firmy.
