Recese, nebo výcvik na terorismus? Podobných videí jsou na serveru youtube.com možná tisíce. Tato jsou ale jiná. Týkají se České republiky. Konkrétně Moravy.
"Až tak vážně tyto záběry neberu. Když se na některé podíváte, působí spíš komicky. Je to nejspíš něco na pomezí hry a snahy o vlastní propagandu," říká autor knihy Terorismus v ČR a zároveň politolog Miroslav Mareš.
Připouští však, že moravský extremismus by za určitých okolností mohl být nebezpečný. "Informace, že se na některých místech provádějí paramilitární cvičení, se opravdu objevují. Existuje takzvaná Moravská prozatímní armáda, která se prezentuje i klipy na youtube. Provádí paintballový či airsoftový výcvik (typy vojenských sportů bez ostré munice - pozn. red.)," říká Mareš.
Výcvik Moravské Domobrany
"Nemusí to ale nutně znamenat, že se k nějakým akcím skutečně chystají," podotýká jedna z předních českých kapacit na terorismus.
Hrozbu mohou představovat přesvědčení moravisté
Přesto podle něj riziko skutečného moravského terorismu existuje. "Podhoubí by teoreticky mohlo být v kruzích přesvědčených moravistů, kteří by se ovšem takto veřejně neprojevovali," míní Mareš.
V prvním případě by tedy šlo o lidi zklamané z toho, že "moravská osvěta" selhala, lidé se s Moravou dostatečně neztotožnili a ve volbách nepreferují moravské strany.
V úvahu přichází i další varianta. "Jde o propojení Moravy s krajní pravicí, které samozřejmě nesdílí celý moravistický proud. Projevuje se hlavně u Moravských autonomních nacionalistů, kteří měli ještě donedávna blízko i k Dělnické straně," upozorňuje Mareš.
Útoky proti hlavnímu městu podle politologa nehrozí
"Mohlo by dojít k útokům proti Romům či imigrantům za, s nadsázkou řečeno, čistou Moravu. Ale stěží by byly vedeny proti centralistickým politikům v Praze," zvažuje.
Něco podobného slibovaly mocenským elitám dopisy v 90. letech minulého století. Aktivisté označovali lidi, kteří podle nich Moravě škodili, za "zemské škůdce".
"Vyhrožovali jim terorismem. Dopisy posílali do médií nebo je dostali ke státním orgánům," líčí Mareš. Chtěli dosáhnout samostatnosti nebo alespoň zemského zřízení.
Ve stejné době šlo podle Mareše vysledovat spolupráci mezi Moravskou národní stranou a Sládkovými republikány. "A ještě za protektorátu tady byly velmi silné moravistické fašistické skupiny," říká Mareš.
Moravské vlajky na pochodu v Drážďanech
Dalších rozměrů nabývá tato zmínka v jiné souvislosti. "Někteří moravští aktivisté se v nedávné době prezentovali moravskými vlajkami i v Drážďanech na neonacistickém pochodu. Němečtí neonacisté to uvítali. Z německé strany byla ve 20. století snaha vytvořit samostatnou moravskou župu v rámci Velkoněmecké říše," konstatuje Mareš.
Mareš však opakovaně upozorňuje, že moravismus jako takový je legitimní. Pouze se k němu mohou přidružit lidé s násilnickými sklony.
Výcvik Moravské prozatímní armády
To se dle politologa děje i v případě strany Moravané. Její vedení se důrazně distancuje od jakékoliv formy extremismu. "Přitom někteří členové, jedinci, k němu inklinovali."
Extremistické moravské organizace nyní nevyvíjejí mnoho aktivit. Rozhodně ne navenek. "Čistě spekulativně, asi by ale nedávali, jak napsal ve fejetonu pan Smoljak, bomby do houfu pražských školáků. Vedli by útoky na symboly státnosti, úřady a pomníky nebo cílené útoky proti zemským škůdcům. Teď se to ale nejeví příliš pravděpodobné," podotýká Mareš.
