Barmská junta vyšachovala novým zákonem disidentku Su Ťij z voleb

Barmští generálové přijali zákony, podle kterých by se letos měly v zemi uskutečnit volby. Mezi paragrafy schovali formuli, která vylučuje z politických stran všechny členy, již byli v minulosti odsouzeni. Tím z voleb vyšachovali i Su Ťij, která si odpykává trest v domácím vězení.

Barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij (4. listopadu 2009) | foto: AP

Barmská junta schválila pět kontroverzních zákonů o volbách už v pondělí. Jejich obsah však zveřejňuje v médiích postupně. Už teď je však jasné, že jsou nová pravidla jasně namířená proti Su Ťij.

Čerstvá opatření postavila podle listu The Times její stranu - Národní ligu pro demokracii (NLD) - před zásadní rozhodnutí. Nové zákony totiž říkají, že členem volební strany nesmí být nikdo, kdo se dříve dostal do křížku s barmskými zákony.

Strana před osudovým rozhodnutím

Su Ťij strávila v domácím vězení 15 z posledních 20 let. NLD se tak musí rozhodnout, zda držitelku Nobelovy ceny míru vyloučit a reprezentovat opozici ve volbách, nebo její členství zachovat a dobrovolně se tak vzdát volebního procesu a alespoň nějaké naděje na změnu zatuhlého vojenského režimu.

BARMSKÁ ÚSTAVA

Ústava zajišťuje čtvrtinu křesel pro armádu a významnou roli poskytuje veliteli armády, který v blíže neupřesněném stavu nouze přebírá na rok veškeré zákonodárné, výkonné i soudní pravomoci. Rovněž zaručuje všem členům vojenské junty, že nebudou stíháni za činy, jichž se dopustili při výkonu své funkce.

"Je velmi nespravedlivé, že musí být člen vyloučen ze strany za své názory. Byl jsem velmi překvapený, když jsem to viděl. Nemyslel jsem, že to bude tak zlé. Teď musí NLD jasně odpovědět, ale zatím nemohu říct jak," komentoval nový zákon mluvčí NLD Ňan Win.

Na klíčové rozhodnutí ovšem partaj nemá příliš času. Zákon stanovuje, že politické strany mají na registraci k volbám, jejichž datum ještě není stanovené, šedesát dní.

Prvními volbami po dvaceti letech chtějí generálové, kteří zemi vládnou od roku 1962, vytvořit zdání demokratizace.

Účast Su Ťij se ale snaží všemožně zhatit. Volby tak podle diplomatů uspořádají co nejdříve, aby se jich nejznámější disidentka světa nemohla zúčastnit. Poslední trest jí vyprší v listopadu. (o trestu Su Ťij čtěte zde)

Junta se bojí vlivu Su Ťij

Její vyloučení z voleb si junta zajistila už ústavou z roku 2008, která zakazuje Barmáncům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, vykonávat jakoukoli veřejnou funkci. Manžel Su Ťij Michael Harris, se kterým má dva syny, byl totiž Brit.

A proč se vlastně mocná junta drobné ženy tolik obává? Volby se sice v Barmě nekonaly 20 let, ale generálové si dobře pamatují na ty poslední. Vyhrála je NLD v čele se Su Ťij, ale junta odmítla předat moc a předáky strany včetně Su Ťij uvrhla do vězení.

NEJZNÁMĚJŠÍ DISIDENTKA SVĚTA

Jedna z nejznámějších politických vězeňkyň světa Do Aun Schan Su Ťij je ikonou barmského boje za demokracii. Její otec generál Aung San byl národní hrdina, pomáhal kupříkladu vyjednávat nezávislost na Británii.

Su Ťij studovala politické vědy v Indii, později filozofii, politiku a ekonomii v Oxfordu. V roce 1972 se vdala za Michaela Harrise, britského univerzitního profesora a spisovatele. Do Barmy se vrátila v dubnu 1988, aby se starala o nemocnou matku.

Ještě ten samý rok se stala šéfkou Národní ligy pro demokracii a volala po konci vojenského režimu v zemi. V roce 1989 junta na Su Ťij uvalila domácí vězení za "ohrožování státu". Stejně skončili i její manžel a synové, když za ní přijeli z Británie.

Su Ťij dostala v roce 1991 Nobelovu cenu za mír. Když v roce 1999 zemřel její manžel, nebyla mu na pohřbu - odmítla opustit Barmu.