Královéhradecký krajský soud minulý týden rozhodl, že má být Brožová-Polednová propuštěna z vězení, protože se jí týkají amnestie z let 1953, 1955 a 1990. Ty totiž zkracují tresty, každá o dva roky.
Rozhodnutí nicméně zatím není pravomocné, protože se proti němu královéhradecké státní zastupitelství odvolalo k pražskému vrchnímu soudu. Vrchní soud podle Práva zatím spis neobdržel, mluvčí soudu Jan Fořt ale listu řekl, že příslušný senát by mohl rozhodnout záhy po doručení, ale je také možné, že rozhodnutí potrvá měsíce.
"Podal jsem návrh na přerušení výkonu trestu. Vzhledem k tomu, že se dohadují, jestli amnestie ano, nebo ne, tak by byl důvod k přerušení trestu do doby, než se to dohodne," cituje list Kováře, který požádal o přerušení trestu v úterý.
MILADA HORÁKOVÁPrávnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. |
Osmaosmdesátiletá Brožová-Polednová si ze svého trestu odpykala rok. Vedení věznice ve Světlé nad Sázavou podle deníku zatím neuvažuje o tom, že by ji ještě před rozhodnutím soudů aspoň na čas pustilo domů.
"Paní Polednová si dosud neodpykala dostatečně dlouhou dobu na to, aby mohla jít ven na více dnů," řekla Právu mluvčí věznice Eva Hodná.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Její uvěznění vyvolalo debatu, jakým způsobem má justice naložit se starými a mnohdy nemocnými lidmi, kteří se podíleli na justičních vraždách.
