Co si myslíte o včerejším rozhodnutí soudu o zákazu Dělnické strany? Počítám, že jste je uvítala.
Já to samozřejmě kvituji s povděkem. Po násilných událostech, které se tady odehrály minulé roky, už nebyla jiná možnost, než stranu zakázat.
Sjednocení v jedné straně byli členové extrémní pravice snadněji rozpoznatelní. Neobáváte se, že se její členové začnou sdružovat v jiné, doposud neznámé organizaci?
Nebezpečí, že se bývalí členové a příznivci DS přesunou do ilegality, tady samozřejmě je. Akce pořádané stranou už došly ale příliš daleko a překročily veškeré hranice. V tomto případě už nebyla jiná možnost, než stranu zakázat.
Vedení ihned po rozsudku prohlásilo, že založí novou stranu a zúčastní se voleb, takže se vlastně nic nezmění. I přesto si myslíte, že zrušení DS mělo smysl?
V demokracii je běžné, že si každý může založit stranu. Tak má demokratický systém fungovat. Vzhledem k posledním zkušenostem s pravicovými extremisty si ale myslím, že by se měly podobné případy více hlídat a žádosti o registrace politických stran kontrolovat.
Mělo už Muzeum romské kultury jako instituce někdy problémy se členy DS?
Naštěstí jsme zatím žádné problémy neměli. Chodí nám ale spousta anonymních výhrůžek, které předáváme policii. Z těch se ale samozřejmě nedá zjistit, kdo je jejich autorem.
DS se podařilo zrušit až na druhý pokus. Stát musel angažovat renomovaného advokáta a úředníci se na proces měsíce připravovali. Nebylo by podle vás efektivnější investovat více prostředků na včasnou prevenci, než vést drahé soudní spory?
Prevence je určitě nutná, ale než se projeví nějaké výsledky, trvá to velmi dlouho. Navíc nelze vliv osvěty nijak změřit nebo prokázat, jaký účinek opravdu má. Situace, která tady vznikla, se ale musí řešit hned teď. Proto je dobré, že stát takto zakročil.
Takže boj proti rasismu a neonacismu by měl být kombinací represe a prevence?
Určitě, i když v oblasti prevence tady jsou pořád ještě velké nedostatky. Mnoho oblastí se ale ještě pořád zcela podceňuje. Ve školách třeba v učebnicích naprosto chybí téma romského holocaustu.
Zlepšuje se postupem času podvědomí takzvané bílé většiny o Romech a jejich kultuře?
Hlavně vysokoškolská mládež má zájem se s naší kulturou seznámit. Na Karlově univerzitě vznikla také katedra romistiky, kde studují i neromští studenti. Učí se hlavně jazyk, což je důležité, protože lidí ovládajících romštinu je pořád málo. Zájem ale pramení z individuálního přístupu a velká většina zůstává neinformovaná. Prioritně se ale musí zlepšit především situace romských dětí ve školách. O tom se pořád je mluví, a nic konkrétního se neděje.
