"Podívejte, já jezdím na besedy už od roku 1983, kdy vyšlo v Mladém světě mé Memento. Tehdy to byl poprask, protože o drogách se příliš nepsalo. A pak mě chtěli vidět lidé z celé země. Tak jsem jezdil na besedy do měst a vesniček. Za totality se na mě čekalo dva roky. Teď je to lepší. Už se na mě čeká jen půl roku," pochlubil se a hned vypustil do obecenstva další doušek svého ega: "Normálně jezdím na placené besedy, ale tohle dělám zadarmo."
Za miliony chtějí do SněmovnyKdo jsou mecenáši, kteří financují Věci veřejné |
John je od léta lídrem neparlamentní strany Věci veřejné a hned se zařadil mezi nejpopulárnější politiky. Jak to zvládá? Skvěle. O politicích říká, že jsou hajzlové, kteří jen kradou. A ubezpečuje, že on to dělat nebude.
"Spasitel" na vlastní oči
John si dokonce myslí, že je vlastně takový spasitel. "Byl jsem na Britských Panenských ostrovech, kde bylo krásně. A lidi se mě ptali, proč jsem se odtamtud vracel. A já jim říkal, že jsem se vrátil, protože je tu nepořádek a země se řítí k bankrotu. S tím se musí něco udělat," vyprávěl. Ještě neuplynulo ani pět minut a lidé mu viseli na rtech.
Předseda toho využil a pokračoval ve spanilé jízdě. Tentokrát na téma investigativní novinařina. John připravoval na Nově několik let pořad Na vlastní oči.
"Novinařina byla v pohodě. Jen vám musím říct, že investigativní novinařina už nebude. Zločinci se propojili s vysokou politikou a ti jsou teď schopni zarazit reportáže. Svobodné psaní je vlastně pryč," oznámil John suše, jako kdyby po jeho odchodu z Novy už novináři v Česku nepátrali po zločinech a bezpráví.
A tak trochu (možná nevědomky) zavzpomínal na "zlaté dobré časy" v komunismu. To, když přiblížil lidem svou další někdejší profesi: scenáristu. John napsal scénáře k několika úspěšným a kultovním filmům. Třeba Bony a klid či Sněženky a machři (a Sněženky a machři po 25 letech). První dva vznikly už za totality.
"Jestli to tak půjde dál, tak scenáristé vymřou, protože polovině z nich se tu neplatí honoráře. Je to děsný. Prostě peníze někdo ukradne a je to. Já jsem vlastně rád, že jsem natočil své filmy v době, kdy se tu ještě tak nekradlo," řekl.
Bloudit po Sněmovně kvůli vrácení náhrad
Přestože své publikum na začátku upozornil, že si vezme jen krátké úvodní slovo a pak dá prostor k otázkám, svůj monolog vedl ještě dalších třicet minut. Mluvil spatra. A diváky i bavil. Hlavně když kritizoval politiky.
"Teď se nejvíc bavím poslaneckými náhradami. To jsou částky, které poslanci dostávají k platu na předem určený účel, třeba na provoz kanceláře, psací potřeby, benzin do auta a podobně. A oni to všechno utratí a nikdo nic nevrací. Já jsem si dal práci a spočítal jsem, že za 20 let tady poslanci spotřebovali 62 milionů tužek. Aspoň jsem to tak vypočítal podle vyplacených náhrad. Takže ti poslanci jsou nějak přes tužky nebo co. To by mě zajímalo, jak to, že to ti kluci (politici) neproplácejí proti účtům? Jo, ale úplně nejúžasnější je Bohuslav Sobotka z ČSSD," pokračoval John.
"Ten se nedávno přiznal, že si z těch náhrad našetřil i na dům. Asi má celé patro z tužek nebo co. Nevím," rozesmál John celý sál. A nenechal lidi na pochybách, že on se bude chovat jinak. "Já kdybych se do Sněmovny dostal, tak já tam budu asi nešťastně bloudit a hledat tam to okénko s úřednicí, které bych ty náhrady chtěl vrátit. Umíte si představit, jak tam bloudím? Ale každopádně tady máme politiky, kteří každý měsíc vlastně kradou," zdůraznil.
John ví, jak si získat sympatie. A na notičku zkorumpovaných politiků zahraje ještě několikrát. "Zloději (politici) potřebují tmu, aby se na jejich podvody nevidělo," říká a za chvíli dodává: "Jsou to jenom hajzlové (politici), kteří potřebují šachovat s veřejnými penězi."
A dává najevo, že on politiku kvůli penězům dělat nebude. "Já jsem předsedou strany zadarmo," říká.
Nakonec si lidem postěžuje, že on i jeho strana jsou v ohrožení. "Velké strany proti nám chystají kampaň. Vím, že třeba na Praze 5, kde kandiduji, podplácejí nějaké cikánky, aby do novin tvrdily, že jsou moje milenky. Taková je politika," svěřuje se. A lidé ho milují. Nadšeně mu tleskají a prosí o podpis.
Takový je Radek John. Snad bude takový machr i po 25 letech.
