Víte, že Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu a zamítl vaši stížnost? (o zamítnutí čtěte zde)
Nevím to, ale nic jiného jsem ani nečekal. My jsme čekali, až se v Česku všechno uzavře a teď máme otevřenou cestu do Štrasburku (kde sídlí Evropský soud pro lidská práva, na který se lze obrátit po rozhodnutí Ústavního soudu, který je v ČR poslední odvolací instancí, pozn. red.).
kauza roztočilTaxikář Roztočil v roce 1975 spolu se známými okradl a zavraždil Egypťana. Roztočil byl za vraždu odsouzen v nepřítomnosti v roce 1985, a to k výjimečnému trestu. To už žil několik let v emigraci v Rakousku, později Německu. Zadržen byl v roce 2000. Ve vězení měl strávit 13 let. V roce 2005 se mu ale podařilo utéct z plzeňské věznice společně s vrahem Romanem Čabradou. Ven se dostali v bedně (o jejich útěku čtěte zde). Roztočil utekl do Německa. Německé orgány ho pak v roce 2006 vydaly do ČR pod podmínkou, že nebude stíhán za svůj útěk a začne nový proces. V něm ho krajský soud opět shledal vinným. Loni v únoru potvrdil vinu odvolací soud, v prosinci pak Nejvyšší soud zamítl Roztočilovo dovolání. Ten výzvu k nastoupení do výkonu trestu neposlechl. Německo ho pak ale odmítlo vydat. Podle Roztočila bylo odsouzení politicky motivované. "Je to pomsta české justice za to, že jsem na konci 70. let emigroval a vynesl tajné vojenské informace. Pracoval jsem u kontrarozvědky coby řidič a měl jsem přístup k lidem z velení západního okruhu," tvrdí. |
Německo si můj případ převzalo. Česká republika už na mě nemá žádné právo. Je tedy možné, že si zbytek trestu odsedím v Německu. Záleží ale na tom, jak Německo rozhodne a tady je tisíce možností. Když zůstane rozsudek potvrzený, tak polovičku už mám odseděnou a u té druhé je velká šance, že mi bude podle německých zákonů prominuta. Je tu i další možnost. V Německu by mi mohli počítat dva dny za jeden den v českém vězení, takže bych to měl v podstatě odseděné. Pravděpodobnost, že bych šel do vězení je tedy minimální, skoro žádná.
A kdy se o tom rozhodne?
V Německu je to ve stadiu, že se posbíraly všechny informace. Německý vrchní soud pak rozhodl, že mě nevydají a že se proti tomu nemůže ČR odvolat. Na jaře by se mělo rozhodnout, jestli se trestu zbavím.
Do Štrasburku budete podávat stížnost i v případě, že vás německá justice zprostí viny?
Ano, mně jde o celkové očistění a budu se snažit, aby mi Česko nahradilo veškerou újmu za těch pět let, co jsem strávil ve vězení. To jim nedaruju.
Už máte i německé občanství?
Občanství mám české i německé. Ale nikdy jsem na německé občanství nepospíchal, protože jsem nechtěl utíkat před zodpovědností ani se skrývat. Chtěl jsem, aby mi Česká republika dala možnost se bránit a očistit. Ale když to tak tam u vás sleduji, tak jsem nikdy šanci neměl. Já se považuji pořád za Čecha, jenom cítím, že mi bylo velice ukřivděno. Malým dílkem jsem se podílel na tom, že v Česku je demokracie. Na tom má každý emigrant, který se trochu angažoval v zahraničí, malý podíl.
Stále žijete u Stuttgartu. Čím se živíte?
Ano, stále. Co jsem v Německu, tak tu mám dvě zaměstnání. Pracuju jako hokejový trenér mládeže a také dělám v informatice a logistice.
Jsou to dva roky od vašeho útěku z plzeňské věznice. Jak na to s odstupem času vzpomínáte?
Byla to jediná šance, jak na můj případ upozornit a jak se zachránit. Kdybych útěk nenaplánoval, kdyby se nepovedl, tak by mě česká justice s lehkým srdcem - i když proti mně nejsou stoprocentní důkazy - nechala shnít ve vězení prostě ze strachu, že by něco mohlo vyplavat. Vím, že určitě nejsem jediný případ nespravedlivě odsouzeného, ani netvrdím, že jsem byl neviňátko a to už z důvodu mého povolání. Ale určitě jsem nebyl žádným vrahem. Jestliže rakouská a německá justice neshledala dostatek důkazů, aby mě označila za vraha, tak je paradoxní a směšné, že česká justice ano a že se tím nechtěla ani více zabývat.
Útěk byl tedy jedinou možností?
Ano. Celou dobu, co jsme útěk připravovali i celou dobu, co jsme seděli v bedně, tak jsem byl vnitřně přesvědčený, že se to povede. Německo pro mě nemohlo nic udělat, dokud jsem byl na území Česka. Jediný můj cíl bylo utéct, dostat se do Německa, tam se přihlásit a doufat, že se mě německá justice zastane.
Chytli vás v roce 2000 na česko-německé hranici. Vy jste prý do Česka v té době normálně jezdil, stalo se něco v tom roce?
Asi na mě někdo upozornil. Do Česka jsem začal jezdit hned po revoluci a v roce 2000 na mě na hranicích naskákali. Když jsem potom zjistil, že se legální cestou přes soudy a právníky ven nedostanu, tak jsem přemýšlel jenom o tom, že uteču.
