Jejich analýzu pro MF DNES vypracovalo Ředitelství silnic a dálnic pomocí měřicích přístrojů, které má rozmístěné od 96. do 117. kilometru ve směru na Brno.
Tyto detektory dokážou spočítat nejen počet aut, která po dálnici projela za hodinu, ale i jejich průměrnou rychlost. Zjistí také to, kolik řidičů nedodržuje bezpečný odstup od vozu, jenž jede před nimi.
Vzhledem k tomu, že se v těchto dnech očekávají další sněhové přeháňky, nechala si redakce zhodnotit údaje z letošního 8. a 9. ledna, tedy ze dnů, ve kterých Česko postihla poslední kalamita.
„Nejhorší situace na D1 byla právě na Vysočině. Vytrvale sněžilo, po oba dny zde napadlo přes 20 centimetrů sněhu,“ popsal tehdejší počasí meteorolog Jan Šrámek.
Měřicí přístroje silničářů ukázaly, že se většina řidičů ukáznila. Velká část uposlechla varování policistů a na silnice v uvedené dny vůbec nevyjela. Provoz na dálnici se proto proti obvyklému průměru snížil téměř na polovinu.
Riskoval každý pátý řidič
Získané údaje přesto nejsou jen lichotivé. Zhruba 15 procent řidičů například během kalamity nedodržovalo bezpečné rozestupy. V levém, rychlejším jízdním pruhu takto riskoval dokonce každý pátý.
Jde o řidiče, které od auta jedoucího před nimi dělily méně než dvě vteřiny jízdy. Při rychlosti 120 kilometrů v hodině ujede auto za tento okamžik skoro sedmdesát metrů. „Jezdit v tak malých rozestupech za tak špatného počasí, to je vyslovený hazard,“ komentoval to vedoucí dálniční policie na D1 Pavel Doležal.
„Za dvě vteřiny nemůže řidič, ani když je sucho, reagovat na náhlou změnu situace před sebou. Jako ideální čas se uvádí čtyři vteřiny. Vysoký počet řidičů, kteří bezpečný rozestup nedodržují ani při vánici, mě velmi překvapil. Takový styl jízdy se už dá přirovnat k ruské ruletě,“ upozornil dopravní expert Stanislav Huml.
Podobné je to s rychlostí. Ta se sice předminulý pátek a sobotu výrazně snížila, naměřené hodnoty však vzhledem k nepříznivému počasí byly pořád dost vysoké.
Průměrná rychlost na dálnici během sledovaného období několikrát překročila 120 kilometrů v hodině, maximum bylo dokonce 125.
„Pokles rychlosti je sice významný, ale protože jde o průměr, je z toho zřejmé, že mnoho řidičů muselo jet daleko vyšší rychlostí, než jaká byla na sněhu přiměřená,“ říká Huml.
„Když sněží a vozovka namrzá, může být i osmdesátka nebezpečná. Řetězové nehody, které dálnici na několik hodin uzavřou, přitom nejčastěji vznikají za špatného počasí a jejich příčinou je obvykle kombinace nepřiměřené rychlosti a nedodržení bezpečné vzdálenosti,“ doplnil Doležal.
Právě 8. ledna musela být dálnice D1 přes dvě hodiny zcela uzavřena na Novojičínsku. Kvůli sněžení se tam totiž staly hned tři dopravní nehody najednou. Odpoledne pak řidič kamionu u Bílovce nezvládl řízení a narazil do svodidla. - čtěte více o prvním dni sněhové kalamity
Ačkoli během kalamity výrazně ubylo aut na silnicích, v celém Česku policisté 8. a 9. ledna vyjížděli ke 403 nehodám, při kterých čtyři lidé zemřeli a osm se jich těžce zranilo.
„Přímo na Vysočině tehdy na D1 k žádné vážné nehodě nedošlo. Když ale vidím, jak lidé jezdili, bylo to docela štěstí,“ řekl Doležal.
