Zdá se, že si už všechno pomalu sedá. Lékaři sice v noci provedli další operaci na stole v kuchyni, lékárna už ale stojí a je zcela funkční a i těžkých zranění den ode dne ubývá. Také jednotky OSN si vydobyly určité kompetence. - čtěte také Pod troskami přežila jen díky tomu, že pila krev
Já dostala za úkol shromažďovat kontakty a zprávy ze setkání zdravotníků a kromě toho koordinuji spolupráci mezi nemocnicí Hospital du Paix a naší polní nemocnicí.
Jezdit autem je tu příliš drahé a taky to stojí až bolestně moc času. Nemám ale na výběr, takže jsem odhodila strach z motorek a najímám si na odpoledne mototaxi, tedy motocykl i s řidičem. Na něm pak jezdím skrz Port-au-Prince na základnu OSN.
Vypadá to celkem komicky. Všichni cizinci si sedí ve svých klimatizovaných autech a já, bílá holka, jedu přes místo katastrofy, navíc bez helmy. Ale přiznávám, stávám se tak trochu závislou na nebezpečí.
Včerejší zdravotnické setkání mě zase trochu zklamalo. Tentokrát ale ne kvůli špatné spolupráci mezi mezinárodními organizacemi. Objevil se ministr zdravotnictví, aby přednesl svůj plán. Prohlásil, že samozřejmě nějaký plán existuje.
Vláda teď asi pro plán vymýšlí nějaký hodně dlouhý název, který si nikdo nebude pamatovat a stejně se jím nikdo nebude řídit.
Všimla jsem si, že pokaždé, když se zástupci vlády ukážou na těchto jednáních, každý se začne nudit a jen úředníky nezaujatě pozoruje. A jakmile je projev u konce, položí posluchači jednu jedinou otázku, která ale ukáže úředníkovu naprostou nepřipravenost. Ani odpověď na ten nejzákladnější dotaz nedokáže vykoktat a jeho publikum se pak začíná smát, a ten svůj smích ani netlumí. Pro haitskou vládu je to vážně trapné.
Přes to všechno si jsem jistá, že na povrch začínají vyplouvat i pozitivní věci. Zejména proto, že mezinárodní společenství se na Haiti uchytilo pevněji než kdy jindy.
Lenka Hellerová před stany OSN.
Účelem OCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí) je řízení činnosti nevládních organizací v zemi, obzvlášť v případě přírodních katastrof. Každá katastrofa je něčím jiná, některé věci ale zůstávají stejné, například potřeba čisté vody, jídla a přístřeší. Ale stejně každý pobíhá zmateně kolem jako kuře bez hlavy.
Měla bych ale také napsat, že organizace začaly rozdávat jídlo, léky i vyčištěnou vodu. Co ale média nezmiňují, jsou malé místní organizace - ty, které tu pracují už roky, ne-li desetiletí. Ty pomáhají i tím málem, které mají, od prvního dne po zemětřesení.
Mluvím o organizacích jako jsou Amurt, SOIL, Konpay a o stovkách dalších, které spojily své skromné prostředky na pomoc postiženým. Byly nedílnou součástí při zajišťování pomoci vnitřně vysídleným lidem a udržovaly je v bezpečí.
Mapa dopravních překážek v centru port-au-Prince.
Navzdory tomu, co píší média, tu ve skutečnosti nedochází ke skoro žádným výtržnostem nebo násilí. Také se tu nikdo nepostavil proti vládě. Nyní už můžete projít Chramp Mars ve dne, možná i v noci, a být si celkem jistí, že se vám nic nestane.
Lenka Hellerová
|
Sedmadvacetiletá Češka vystudovala na New School v New Yorku manažerství neziskových organizací. Na Haiti je sedm měsíců, přijela sem pomáhat své haitské profesorce při výzkumech. V současnosti spolupracuje s neziskovými organizacemi Amurt a Konpay. Nyní pomáhá v centru, které je ve čtvrti Delmas 33 hlavního haitského města. Lenka Hellerová prožila většinu svého života v USA, má ale stále český pas.
