"Námitku podjatosti podávám kvůli tomu, že se soudce Cepl o kauze obšírně vyjadřoval v médiích," uvedl Kučerův právník Jaroslav Ortman. Dodal, že Cepl navíc v odůvodnění svého rozsudku využíval špatné právní prameny.
Kauza údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, Kučery a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka.
Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl však jejich žalobu zamítl a rozhodl, že se Benešová představitelům justice nemusí omlouvat za to, že je označila za zákulisní justiční mafii.
Podle soudce se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli.
Benešová: nechte soudit Cepla
Vrchní soud pak ale Ceplův rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo sporu vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová však v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce.
Ústavní soud stížnosti vyhověl s tím, že odnětí věci soudci připadá v úvahu jen ve zcela zásadních případech. "Bylo zjištěno, že došlo k porušení ústavně zaručeného práva stěžovatelky na zákonného soudce," uvedla soudkyně Ústavního soudu Michaela Židlická. Vrchní soud navíc podle ní nezdůvodnil, jak došel k závěru, že Cepl nebude rozhodovat ústavně.
