Summit o klimatu se těsně vyhnul úplné blamáži. Dohodu „vzal na vědomí“

Kodaňská konference o klimatu se vyhnula totálnímu kolapsu jen tím, že "vzala na vědomí" novou dohodu, kterou Barack Obama dojednal s klíčovými rozvojovými zeměmi. Proti nezávazné dohodě, která nestanovuje žádné limity, se postavily rozvojové země. Přesto je platná.

Celonoční jednání v Kodani zmohla nejednoho delegáta (19. listopadu 2009) | foto: AP

Ani čtrnáct dní ostrého vyjednávání a roky příprav nestačily k tomu, aby 193 světových státníků udělalo rozhodný krok k zastavení oteplování planety.

Po maratónu nočních rozhovorů se do závěrečného rozhodnutí dostala pouze formulace: "Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu." Šalamounská věta podle analytiků činí dohodu platnou a přitom se vyhýbá přímému schválení textu.

Výsledek summitu si vykoledoval kritiku rozvojových zemí i neziskových organizací.

Podle pravidel OSN totiž musí podobný dokument schválit všech 193 delegátů v plénu, ale toho se nepodařilo dosáhnout. Závěrečné rozhodnutí tak nakonec bude zahrnovat podpisy zemí, které jsou pro dohodu i ty, které jsou proti.

TEXT KODAŇSKÉ DOHODY

Třístránkovou dohodu o klimatu čtěte zde (v angličtině)

Dokument bez závazků a čísel

I závěrečný text, na kterém se včera večer Barack Obama dohodl se zástupci Číny, Indie, Brazílie a Jižní Afriky, ale kompromisy rozmělnily až do podoby neprosto bezzubého dokumentu. - o nočních jednáních čtěte zde

ČEŠI O KODAŇSKÉ DOHODĚ

"V porovnání s ambicemi, se kterými summit začínal, se výsledek vůbec nedá srovnat.

Ani největší pesimista ho myslím nečekal tak špatný," řekl iDNES.cz ředitel odboru klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.

"Výsledný dokument je zklamáním a nemá žádnou váhu," dodal Zámyslický, který sledoval jednání přímo na místě.

Stanovuje jen obecný závazek, že růst teploty na planetě nemá překročit dva stupně ve srovnání s předindustriální érou. Už se ale nezmiňuje o tom, jak toho dosáhnout natož nějaké konkrétní limity pro snižování skleníkových plynů. Problém jen posouvá do roku 2010, kdy by měla být schválena závazná dohoda.

Součástí Kodaňské dohody je také závazek, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami příspěvek v řádu desítek miliard dolarů.

I když je příspěvek pro rozvojové země jediným konkrétním bodem dohody, tak to byly právě rozvíjející se ekonomiky, které ze závěrečného dokumentu udělaly jen cár papíru.

Příčinou nesouhlasu Bolívie, Venezuely a Súdánu byla především skutečnost, že v dokumentu chybí konkrétní cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého. V této souvislosti se o rozruch postaral súdánský delegát Lumumby Di-Apionga.

Súdánec přirovnal dohodu k holokaustu

Od řečnického pultíku zaznělo, že dohoda odsuzuje Afriku k tomu, aby umírala na globální oteplování a tento čin přirovnal k holokaustu. Ze stejného místa pak schválení dohody ocenil šéf OSN Pan Ki-mun.

BLOG ČESKÉ DELEGACE V KODANI

Čeští zástupci informují o dění v Kodani na iDNES.cz

"Nedosáhla toho, v co jsme doufali, ale je to důležitý začátek," řekl šéf OSN a doplnil, že závazná dohoda musí být schválena příští rok.

Podle Baracka Obamy je dohoda "smysluplný a  bezprecedentní průlom". Šéf Bílého domu ale zároveň dodal, že mezinárodní společenství musí ještě urazit dlouhou cestu.

"Kodaňská konference znamená pro Českou republiku jako člena Evropské unie promarněnou příležitost k dosažení ambiciózní dohody," řekl po návratu z Kodaně český ministr životního prostředí Jan Dusík s tím, že státy čeká příští rok hodně práce.

HLAVNÍ BODY DOHODY Z KODANĚ

Dlouhodobé cíle:
"Podle vědeckých poznatků je vyžadováno podstatné snížení globálních emisí... s cílem dosáhnout snížení globálních emisí tak, aby růst globální teploty nepřekročil dva stupně ve srovnání s předindustriální érou."

Právní závaznost dokumentu:
V dohodě není právní závaznost (oproti dřívějším návrhům) zakotvena.

Financování obecně:
"Rozvinuté země budou poskytovat adekvátní, předvídatelné a setrvalé finanční zdroje, technologii a kapacity pro podporu realizace adaptačních opatření v rozvíjejících se zemích."

Konkrétní finanční částky:
Rozvinuté země mají na boj s klimatickými změnami těmto zemím poskytnout 30 miliard dolarů na roky 2010-2012. Z toho chce EU dát 10,6 miliardy dolarů (ČR by měla ročně dávat asi 100 milionů korun), Japonsko přes 11 miliard dolarů a USA asi 3,6 miliardy dolarů. Tento finanční příspěvek má ročně nejpozději do roku 2020 dosáhnout 100 miliard dolarů s cílem reagovat na potřeby rozvíjejících se zemí.

Redukce emisí:
Text nestanovuje žádné limity.

Ověřování:
Zlomový bod dohody, zejména proto, že Čína odmítla přijmout mezinárodní kontrolu. V dohodě se říká, že rozvíjející se země mají monitorovat své snahy "v souladu s předpisy pro mezinárodní konzultace a analýzy na základě jasně definovaných směrnic, které zajistí, že národní svrchovanost je respektována". Výsledky mají předávat každé dva roky OSN.

Další postup:
O konkrétních opatřeních mají politici jednat v příštím roce. V lednu 2010 by průmyslové země měly přijít se závazky, jak se chystají při omezování emisí postupovat. Příští vrcholná konference o klimatu se má konat v Mexiku na konci roku 2010. Vyhodnocení této dohody má být do roku 2015.

Oficiální stanovisko českého ministra životního prostředí Jana Dusíka po návratu z Kodaně:
"Kodaňská konference znamená pro Českou republiku jako člena Evropské unie promarněnou příležitost k dosažení ambiciózní dohody. V rámci možného je odsouhlasení dohody klíčových emitentů o vybraných základních parametrech budoucí klimatické dohody pozitivní. Na finální dohodě, která bude předpokladem pro účinné omezení klimatických změn, nás příští rok čeká ještě hodně práce."