Když se novináři minulý týden v Soulu ptali zvláštního vyslance USA pro Severní Koreu Stephena Boswortha, jestli veze Kim Čong-ilovi dopis z Bílého domu, tak se přímé odpovědi vyhnul.
"Co se týče zprávy pro Severní Koreu od prezidenta Obamy, tak tou zprávou jsem já," obešel Bosworth otázku. Podle asijských novinářů ale potom existenci psaní vyloučil i přímo.
Deník Washington Post ale nyní zjistil, že obálku z Bílého domu s adresou Kim Čong-ila v kapse přeci jen měl. - o návštěvě vyslance USA v KLDR čtěte zde
Její existenci Washington tajil a naléhal i na partnery v šestistranných rozhovorech, aby se o dopisu na veřejnosti nešířili. Američané totiž nechtěli, aby se o obsahu příliš diskutovalo.
Až příliš vstřícný krok Obamy
Ministerstvo zahraničí nakonec korespondenci přiznalo, ale obsah odmítlo jakkoli komentovat. Dopis přiznal i Bílý dům. "Nekomentujeme soukromou diplomatickou korespondenci," řekl mluvčí Národního bezpečnostního výboru Mike Hammer.
Washington Post se ale pozastavuje nad samotnou existencí dopisu. Je prý velmi nezvyklé, aby americký prezident posílal severokorejskému diktátorovi osobní dopis tak brzy po nástupu do funkce.
Bill Clinton i George Bush zřejmě také posílali do Pchjongjangu dopisy, ale vždy až po vyčerpání dalších diplomatických nástrojů, které měly zkrotit severokorejské jaderné ambice.
Obamova administrativa šla stejnou cestou a řekla, že režim nebude odměňovat za to, že se vrátí k rozhovorům o jádru. Osobní dopis ale naznačuje, že se mohla vydat smířlivější cestou.