Ministerstvo zdravotnictví prosadilo takzvanou nulovou variantu. To znamená, že na péči v roce 2010 bude vydáno stejné množství peněz jako letos a bude ale zajištěna léčba stejného množství pacientů a ve stejné kvalitě.
Fronty na rentgen se zatím odkládajíMinisterstvo přistoupilo ke kompromisnímu řešení |
Dojde ale k určitým přesunům peněz. Někde ministerstvo ubere, zato přidá ambulancím i nemocnicím na platy pro zdravotní sestry. Slibované zvýšení platů o dva a půl tisíce korun se totiž nedotklo všech sester, ale asi jen poloviny z nich. - čtěte Sestry slíbené peníze nedostaly
Proč chybí peníze?Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra má na nutnost úspor ve zdravotnické sféře vliv několik faktorů. Jedná se především o zvýšení nezaměstnanosti z 4,9 % na 9 % (pojišťovna dostává za nezaměstnané méně peněz než za pracující), zvýšení počtu invalidních a starobních důchodců zhruba o 40 tisíc ročně nebo valorizace platby za státní pojištěnce (důchodci, nezaměstnaní, studenti). |
Nemocnice také dostanou nově peníze za čtyřiadvacetihodinovou pohotovost. Pojišťovna si bude moci sama vybrat, které zařízení bude pohotovost zajišťovat. Nově budou pojišťovny proplácet také soudní pitvy.
Ministerstvo vyhovělo i připomínkám k lázeňské péči a dialýze a výrazně podpořilo domácí péči.
Poklesnou naopak platby za některá doplňková a laboratorní vyšetření, například za mamografický screening. Podle náměstka ministryně Marka Šnajdra byl nárůst výdajů v této péči jeden z nejvyšších, letos vzrostly náklady o 18 procent v porovnání s předchozím rokem. Roste počet zařízení i provedených výkonů, je třeba nastavit brzdu, uvedl Šnajdr.
Ročně absolvuje mamografický screening půl milionu žen. Lékaři pro příští rok dostanou za tyto výkony zaplaceno o sedm procent méně peněz. Centra vyšetří o to méně žen. Pojišťovny ušetří, o to více ale pak budou muset vydat na léčení pacientek s pozdě odhalenými nádory.
Ministerstvu se nepodařilo prosadit více peněz pro akreditovaná pracoviště (nemocnice s akreditaci musí splnit přísná kritéria, pacient by zde měl mít větší šanci na kvalitní ošetření).
"Výsledek je kompromisem, vyhláška je významným protikrizovým stabilizátorem, nezadluží systém a přitom zaručí stejný rozsah a kvalitu péče," řekl Marek Šnajdr.
S návrhem vyhlášky jsou spokojeni zástupci lékařů. "Respektujeme, že ekonomika ČR je v krizi a že tedy není možné v úhradách zdravotní péče žádat více, než je takzvaná nulová varianta," uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Pokud se podle něj dostanou navržené změny bez dalších úprav do definitivního znění vyhlášky, jedná se o pozitivní krok. Za nejdůležitější Jojko považuje, že radiodiagnostikům nebudou v příštím roce sníženy úhrady jejich výkonů. Ocenil také úmysl ministerstva přidat sestrám.
Rezervy budou vyčerpány
Podle ministerstva zdravotnictví nebude na zajištění takové péče stačit jen vybrané pojistné. Pojišťovny budou muset čerpat ze svých rezerv. "Na konci roku 2010 budou rezervy nula. V roce 2011 nelze už podle něj očekávat růst veřejných zdrojů ve zdravotnictví, nebudou-li tedy provedena zásadní reformní opatření, už nebude pravdivá věta: ve stejném rozsahu péče," varoval náměstek.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková dospěla k návrhu úhradové vyhlášky po jednání s Českou lékařskou komorou, Asociací českých a moravských nemocnic a kraji. Všichni totiž kritizovali původní návrh. Pokud by byl přijat, hrozilo podle zdravotníků zásadní omezení péče.
Pojišťovny zase odmítly zvyšování cen a vyzvaly premiéra Jana Fischera, ať pod nátlakem zdravotníků nedestabilizuje resort. Jurásková předloží návrh úhradové vyhlášky v pondělí ke schválení vládě.
Zdravotnictví spotřebuje ročně zhruba 260 miliard korun, pět miliard dají pacienti na regulačních poplatcích, stejný objem peněz se díky regulaci ušetří na zbytečné péči a lécích.
Letos chybí pojišťovnám oproti zdravotně-pojistným plánům 14 miliard korun, vezmou je z rezerv minulých let.
