Občanským demokratům chyběl v kulturním výboru jediný hlas a podobně tomu bylo i v ústavněprávním výboru, kde pro návrh zvedli ruku tři členové a ostatní se zdrželi hlasování. Senát má o předloze rozhodnout příští týden.
"Dopadlo to stejně jako posledně. Zdá se, že členové (kulturního) výboru na to mají pevný a konstantní názor. Opět jsme se na žádném usnesení neshodli," řekl autor návrhu Richard Svoboda z ODS k rozhodnutí kulturního výboru.
Pozměňovací návrh Svobodovy předlohy podpořil výbor pro záležitosti Evropské unie v takové podobě, která počítá s hrazením poplatků ze státního rozpočtu a rovněž počítá s valorizační doložkou.
"Tato varianta zaručuje, že příjem médií by byl plynulý na základě jednoho stabilního zákona. Vyloučila by se tak potřeba dalších jednorázových zákonných opatření," řekla na výboru jeho místopředsedkyně senátorka Alena Venhodová (ODS).
Návrh v aktuální podobě, kterou podpořila senátní mediální komise, má České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) nahradit od roku 2012 příjem ze zrušených poplatků odpovídajícím příspěvkem ze státního rozpočtu v celkové výši 7,8 miliardy korun. Hospodaření obou médií by pak mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Ohrožuje nás to, shodují se televize i rozhlas
Obě veřejnoprávní média ale změnu odmítla, obávají se ohrožení své nezávislosti v případě financování státem. Tím argumentují také hlavně levicoví zákonodárci. Podle obhájců návrhu takové ohrožení nenastane, protože ČT a ČRo budou mít příjem zajištěn zákonem, stejně jako tomu je u poplatků. Výše poplatků je nyní u rozhlasu 45 korun a u televize 135 korun měsíčně.
Předloha podle kritiků změny neřeší, jak se do rozpočtu suma na financování televize a rozhlasu dostane. Podle tvůrců normy to bude na ministerstvu financí. Zastánci předlohy argumentují také tím, že návrh ročně ušetří každé domácnosti 2160 korun. ČT by pak ušetřila podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, ČRo pak 180 milionů korun.
Obě média ovšem uvádějí nižší náklady na výběr poplatků - ČT 120 milionů korun a ČRo 130 milionů korun za rok.
Pokud by Senát změnu schválil, novela by se ocitla teprve na startu standardního legislativního procesu a putovala by do sněmovny. Poslanci by ji pak mohli zamítnout.
