Londýn hovořil v uplynulých dnech s představiteli desítky zemí. Britský premiér Gordon Brown je s výsledkem prý spokojen - spojenci jsou ochotni jednotky v Afghánistánu posílit. Premiér o tom napsal generálnímu tajemníkovi NATO Andersi Foghu Rasmussenovi, dodal bez dalšího upřesnění mluvčí Simon Lewis.
Spojenci v afghánistánuV Afghánistánu je teď přes 100 000 zahraničních vojáků, z toho 71 000 v rámci ISAF (35 000 Američanů, 9 000 Britů a mimo jiné asi 350 Čechů). Spojené státy tam mají mimo ISAF další jednotky o síle 36 tisíc mužů. |
Britové sice nejmenovali země, které jsou ochotné vyslat posily do boje proti islámským radikálům, podle všeho k nim patří i Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico totiž při nedávné návštěvě Londýna slíbil, že slovenský kontingent o síle 250 mužů výrazně zvýší - podle AP o dalších 250 vojáků.
Brown už dříve slíbil posílit britské jednotky o 500 vojáků, jejich vyslání ale podmiňoval posilami i z dalších zemí Severoatlantické aliance. Američané, kteří v této asijské zemi mají mimo ISAF další jednotky o síle 36 tisíc mužů, jejich počet nyní zvažují navýšit o 34 tisíc.
Prezident Barack Obama oznámí další strategii Spojených států v Afghánistánu zřejmě příští úterý, uvedl s odvoláním na zdroj z americké administrativy deník The Washington Post. Podle televizní stanice CBS News tak prý učiní v projevu v hlavním vysílacím čase.
USA zvažují tři možnosti
Podle amerických médií prezident zvažuje v souvislosti s Afghánistánem tři možnosti. První je vyhovění původnímu požadavku amerického generála McChrystala, tedy nárůst počtu amerických vojáků na afghánském bojišti o 40 tisíc. Z toho polovina by odjela přímo na jih a východ země, které má pod kontrolou povstalecké hnutí Taliban. Čtvrtina posil by cvičila afghánské jednotky, zbylá čtvrtina by se pak rozptýlila po celé zemi.
Druhou možností je posílení amerických jednotek o 20 000 až 35 000 vojáků, kteří by se rozmístili v problematických regionech na jihu a východu země. Část z nich by mohla cvičit afghánské bezpečnostní jednotky.
Poslední varianta počítá s malým zvýšením počtu vojáků zhruba o 10 000 až 15 000. Věnovali by se převážně výcviku afghánských bojovníků, část z nich by ale zřejmě posílila americké jednotky v jižní provincii Kandahár.
Americká média informovala, že se Obama pravděpodobně rozhodne pro prostřední možnost a do země vyšle kolem 34 tisíc vojáků. Obama už o posílení amerických jednotek v zemi letos jednou rozhodl. Jejich počet zvýšil o 21 000. Bylo to krátce po jeho nástupu do úřadu a podle něj šlo o jedno z jeho nejtěžších rozhodnutí.
Drahá (a bezvýchodná?) válkaDeník The New York Times nedávno informoval, že vyslání jednoho vojáka do Afghánistánu přijde americké daňové poplatníky na jeden milion dolarů ročně. Náklady na vyslání 34 tisíc vojáků by tak činily kolem 34 miliard dolarů. Náklady na válku v Afghánistánu tak v příštím roce pravděpodobně překročí předpokládanou úsporu 26 miliard dolarů díky stahovaní amerických sil z Iráku. Obamovo dlouhé rozhodování o Afghánistánu se vedle vysoké nezaměstnanosti a kontroverzní zdravotní reformy považuje za jednu z příčin poklesu jeho popularity, která se podle výzkumů nedávno poprvé ocitla pod 50 procenty. Průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, že většina obyvatel USA si myslí, že v konfliktu již nemá cenu pokračovat. Spojené státy s podporou Británie a později dalších spojenců před osmi lety zahájily tažení v Afghánistánu s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban, které aktivně podporovalo terorismus. Cíle dosáhly, ale v poslední době bojovníci Talibanu znovu zvyšují aktivitu a spojenci prohrávají. Objevují se tak obavy, že válka je bezvýchodná. |
