Jestli stávkovou pohotovost skutečně vyhlásí, to napoví výsledek jednání na krajském úřadě, kterého se v úterý kromě zástupců sester zúčastní i odboráři a ředitelé nemocnic ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně.
Na nedostatečné finanční ohodnocení upozorňují sestry z krajských nemocnic dlouhodobě, s požadavky na řešení své situace vystoupily v září i na jednání zastupitelstva kraje.
"Jenže dosavadní jednání s krajem i vedeními nemocnic k žádnému výsledku nevedly. Pokud se situace nezmění ani v úterý, jsme odhodlány vyhlásit stávkovou pohotovost," prohlásila jedna je zdravotních sester zlínské Baťovy nemocnice, která si nepřála být jmenovaná, protože nově přijatý vnitřní předpis tohoto zařízení zakazuje zaměstnancům hovořit s novináři.
Radní: Není to akutní problém
O riziku stávkové pohotovosti vím od září. Situaci kolem platů sester nepovažuji za tak akutní. Větším problémem nemocnic, které zřizujeme, je podle mě nedostatek lékařů," prohlásila Hana Příleská, krajská radní pro oblast zdravotnictví.
Nespokojené sestry z krajských nemocnic upozorňují na to, že berou v průměru o několik tisíc korun měsíčně méně než jejich kolegyně ze státních zařízení, například z fakultních nemocnic.
Tam mzdy určují státní platové tabulky, sestry si tak měsíčně přijdou v průměru na 27 tisíc korun. V akciových společnostech, což je případ čtyř nemocnic zřizovaných Zlínským krajem, tyto tabulky neplatí, průměrný plat sestry se tak pohybuje kolem 21 tisíc korun.
"Ve zlínské nemocnici je to dvacet a půl tisíce měsíčně, a to včetně příplatků za přesčasy, noční směny, víkendy a svátky. Současná krajská vláda by měla konečně splnit předvolební slib a převést nemocnice z akciových společností zpět na příspěvkové organizace," je přesvědčená jiná ze sester Baťovy nemocnice.
Dodala, že v tomto zařízení je odhodlání sester stávkovat největší. "Vyhlásíme stávkovou pohotovost klidně i samy, bez kolegyň ve Vsetíně, Kroměříži a Uherském Hradišti," potvrdila.
Podle Příleské kraj za platové rozdíly ve svých a státních zařízeních nemůže. Upozornila, že stát financuje svá zdravotnická zařízení přímo z rozpočtu, ve kterém se další peníze na mzdy hledají snáze. "Kraj nemocnice platí z rozpočtového určení daní. V jeho příjmech není zohledněno, že ve státních zařízeních přidávají na platy. Jde o státem špatně nastavený systém," je přesvědčená.
Dlouhodobě horší finanční ohodnocení v krajských nemocnicích ve srovnání se státními nebo soukromými zařízeními způsobilo to, že vnich chybí kvalifikovaný personál, ať už lékaři nebo sestry.
Například v Baťově nemocnici schází několik desítek sester a to především zkušených nebo s atestací pro anestezii, resuscitaci a intenzivní péči. "Některá oddělení fungují jenom díky tomu, že tam pracují důchodkyně. Studentky ze zdravotnických škol se sem nehrnou. Po nástupu do práce dostanou čtrnáct a půl tisíce korun, a to přitom vykonávají vysoce kvalifikovanou, náročnou a zodpovědnou práci," řekla další ze sester.
