Podobně jako ve svých dřívějších vyjádřeních v této souvislosti kritizoval bývalý prezident současné Rusko.
"Vůbec neskončila éra diktatur a totalitních systémů. Možná skončila v klasické podobě, jak ji známe z 20. století, ale rodí se nové, daleko sofistikovanější způsoby ovládání společnosti a vyžaduje to bdělost, opatrnost, obezřetnost, studium, nadhled," řekl Havel.
Například v Rusku podle něj vzniká "zvláštní, sofistikovaný způsob obecné manipulace". Stát sice má vnější znaky demokracie, ale například svoboda slova je možná jen do té míry, aby neuškodila představitelům režimu. Lidé nebezpeční pro vládnoucí garnituru, jako třeba někdejší ruský ropný magnát Michail Chodorkovskij, mohou "zahučet na Sibiř", řekl exprezident.
Albrightová: Pád vlády a otálet s Lisabonem byla chyba |
Před stovkami studentů, kteří zcela zaplnili hlavní aulu fakulty, hovořil bývalý prezident o svobodě a jejím významu se svými hosty: francouzským filozofem André Glucksmannem, jeho českým kolegou Janem Sokolem, místopředsedou Senátu Petrem Pithartem a novinářem Janem Urbanem.
V druhé části debaty vystoupili mimo jiné také britský dramatik českého původu Tom Stoppard či někdejší polský disident Adam Michnik. Odpoledne se studenty hovořila také bývalá šéfka americké diplomacie a česká rodačka Madeleine Albrightová.
Debatou začal program, který si exprezident připravil jako oslavu 20. výročí takzvané sametové revoluce. Program vyvrcholí večerním koncertem v Pražské křižovatce.
Dvacet let posměchu
Svůj krátký proslov před studenty začal Havel vzpomínkou na jiné heslo, které ho již od revoluce provází. "Já jsem na jedné velké demonstraci na Václavském náměstí cítil, že ke konci nějakého mého projevu či vystoupení by mělo být něco vzletného a řekl jsem: ´Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí´." Za toto zvolání sklízím už dvacet let posměch, poznamenal.
Hlavní myšlenka jeho známého hesla podle Havla ale stále platí. Tím, že zmínil lásku a pravdu prý chtěl poukázat na to, že pravda se neobejde bez osobního ručení, tedy něčeho lidského a riskantního.
"Je dost velký rozdíl mezi informací a pravdou. Liší se tím, že není nepolapitelná, nepřelétá jako nepolapitelný virus, ale někdo za ni ručí," řekl.
Havel se pozastavil také nad tím, že komunisté mají i dvacet let po revoluci v Česku silnou podporu. Souvisí to podle něj s tím, že podobně jako člověk ve vězení, i člověk v totalitním státě přivykne pohodlnému stavu, kdy za něj rozhodují jiní. "Ta svoboda je nepříjemný stav, ta svoboda je těžká, komplikovaná věc a v každém člověku dříme chuť vrátit se do toho vězení, chuť usnadnit si život tím, že až tak svobody mít nebude," řekl.
Neobyčejně ho prý těší, že zvolání, které vymyslel během vteřiny předtím, než ho "vystrčili na balkon", i po 20 letech pořád někoho dráždí.
Havlovo vystoupení publikum na filozofické fakultě několikrát ocenilo potleskem a smíchem. Po závěrečném zvolání "Lidé bděte!" se ze sálu ozval bouřlivý potlesk a lidé povstali.
