"Průměrný roční úbytek zemědělské půdy v letech 2000 až 2008 činil 3 902 hektarů, což představuje asi 10,7 hektarů denně. V letech 2007 a 2008 přesáhl roční úbytek zemědělského půdního fondu 5 tisíc hektarů," uvádí ve Zprávě o stavu přírody a krajiny 2009 ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Na vině je podle odborníků především suburbanizace - tedy rozšiřování měst, výstavba nových obytných prostor, jako jsou například satelitní městečka, hypermarketů, parkovišť, průmyslových objektů, skladovacích prostor a těžba na tzv. volné louce.
Zpráva upozorňuje, že trend se v posledních letech výrazně zrychluje a netrápí jen Českou republiku, ale většinu evropských zemí. Velká města se rozšiřují a příměstské území je zastavováno novými domy. Suburbanizace navíc pohlcuje menší obce.
Urbanizace a povodněPůda zarostlá vegetací má vysokou míru vsaku a odteče z ní asi jen 5 procent vody. U zpevněných povrchů, jako je asfalt či beton, je možnost vsakování vody do povrchu téměř nulová a z území tak odtéká až 90 procent vody. Zastavěnost území České republiky se tak stává významným faktorem při povodních. |
V krajině tak kvůli urbanizaci, intenzivnímu zemědělství a rostoucí dopravě ubývá ryze přírodních biotopů.
"V úrodných oblastech, nížinách a urbanizovaných územích je podíl přírodních biotopů velmi nízký, pohybuje se v rozmezí 0 až 15 procent," uvádí dokument.
Podle zprávy je v Česku zastavěno asi 5 tisíc kilometrů čtverečních, z toho polovinu zástavby tvoří nepropustné povrchy, jako je například beton či asfalt, které způsobují problémy se vsakováním dešťové vody.
"Bleskové povodně jsou při intenzivních deštích u nás pak nabíledni. Je to logické, voda nemá kam odtékat," dodal Miko. Když pak dlouho nezaprší, nedostatek zásob dešťové vody v půdě způsobuje naopak velká sucha.
Pokud by urbanizace takovou rychlostí postupovala až do roku 2050, přibylo by dalších 1 350 kilometrů čtverečních zastavěné plochy.
