Podobné případy jako ten poslední v české armádě, kdy elitní vojáci používali symboly nacistických jednotek, se objevují také například v sousedním Německu.
Před třemi lety způsobily mezinárodní skandál fotografie, na kterých vojáci speciální jednotky KSK v Afghánistánu pózovali s lidskými lebkami a vyzdobili si armádní vozidlo symboly, které podezřele připomínaly znaky nacistických Afrika Korps.
české případyČeská armáda řeší v poslední době dva skandály. Dva vojáci, kteří nosili na helmách erby jednotek SS, dnes rozhodnutím ministra v armádě skončili. Armáda se vypořádala i s Lukášem Sedláčkem, který trénoval pravicové extremisty v boji proti ideovým nepřátelům pod hlavičkou výcvikových kempů organizace White Justice. Organizace údajně připravovala teroristické útoky na elektrárny a trafostanice a plánovala únosy policistů a několika vysoce postavených osob. - Ministr vyhodil z armády vojáky kvůli znakům SS |
"Občas zaznívají varování, že se Bundeswehr nikdy nedovedl úplně odstřihnout od tradic hitlerovského Wehrmachtu a že pro neonacisty rozhodně není nepřátelským prostředím," konstatoval expert na vojenskou problematiku a publicista Lukáš Visingr.
O neonacismu v německé armádě se přitom nejvíc mluvilo v polovině devadesátých let, kdy byly odhaleny rozsáhlé sítě vojáků, kteří šířili předměty nacistického charakteru včetně odznaků SS nebo výtisků knihy Mein Kampf. Bylo zaznamenáno i mnoho případů, kdy se němečtí vojáci přímo podíleli na akcích neonacistů.
V listopadu 1992 německého ministerstvo obrany oznámilo, že odhalilo 24 vojáků, kteří byli přímo napojeni na extremistickou skupinu. Ta měla na svědomí několik útoků proti cizincům, žijícím v Německu. V roce 1996 německou armádu zasáhl další velký skandál, kdy se na veřejnost dostaly videozáběry, na kterých němečtí důstojníci hajlují a hovoří o zabíjení židovských obyvatel. Podobně tomu bylo i před dvěma lety v Rakousku.
Neonacisté pronikají do elitních jednotek
Jeden z nejdrsnějších případů se ale odehrál ve Spojených státech. V roce 1996 stanuli před soudem dva mladí vojáci z elitních výsadkových amerických jednotek ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně.
V prosinci 1995 jeden z nich bezdůvodně zastřelil ženu a muže tmavé pleti. Při prohlídce na základně tehdy policisté u mladíků objevili řadu nacistických symbolů včetně vlajek a dalších insignií. Z výpovědí před soudem tehdy vyplynulo, že si jeden z mladíků chtěl v rámci neonacistické organizace zasloužit nové tetování "za rasovou vraždu".
Druhý z vojáků si pak chtěl tetování "vysloužit" o několik měsíců později, kdy plánoval další vraždu. Společně pak připravovali i bombový útok. Soud je uznal vinnými z vraždy a konspirace.
Případ tehdy vyvolal rozsáhlé vyšetřování uvnitř armády. Výsledky byly alarmující. Ze 7600 dotázaných vojáků celá stovka přiznala své otevřené sympatie k neonacismu. Další vyšetřování pak ukázalo, že přímo na základně elitních výsadkových a speciálních sil ve Fort Bragg v té době sloužilo 22 vojáků hlásících se k tomuto extrémnímu hnutí.
Americká svoboda extrémisty "toleruje"
"Do amerických ozbrojených sil přichází nemálo sympatizantů krajní pravice. Jenže americká politická kultura se od evropské liší i důrazem na takřka absolutní svobodu slova, takže činnost extremistů se víceméně toleruje," uvedl Lukáš Visingr s tím, že v posledních letech v USA stále více narůstá politický tlak na to, aby extremisté do armády zkrátka nemohli.
Používání extremistických symbolů vojáky je podle něj sice samo o sobě nepříjemné, může to však být i příznakem něčeho závažnějšího.
"Nejvíce se mluví o tom, že extremisté mohou v armádě získat výcvik, ale těch hrozeb je více. Mohou totiž mít snadný přístup ke zbraním a výbušninám a v armádě mají možnost dále šířit nebezpečné ideologie," popsal rizika Visingr.
