Jediným známým argumentem českého prezidenta proti ratifikaci dokumentu je teď chybějící stanovisko Ústavního soudu ke stížnosti senátorů, které by se Evropa mohla dozvědět v úterý. Skupina členů horní komory parlamentu se obává omezení svrchovanosti ČR.
Premiér Jan Fischer už předevčírem naznačil, že prezident po splnění podmínky podepíše. Česko je v EU poslední zemí, která reformní smlouvu neratifikovala. - čtěte také Fischer: Klausova podmínka k Lisabonu je poslední
"Prezident má zakázáno činit jakékoli kroky směrem k ratifikaci až do rozhodnutí Ústavního soudu. Ale splnění jeho podmínky je velký posun," naznačil další postup Klausův tajemník Ladislav Jakl. Kancléř Jiří Weigl nechtěl další kroky předjímat až do verdiktu Ústavního soudu.
"Panu prezidentovi po dnešku nebude chybět nic k tomu, aby se pod smlouvu podepsal," je přesvědčený Fischer i jeho protějšek z předsednického Švédska, Fredrik Reinfeldt. Jeho země usiluje o to, aby k Lisabonská smlouva byla všemi schválena ještě letos.
Česká specialita o třech odstavcích
Výjimka bude mít formu nového protokolu o třech odstavcích, říká český diplomatický zdroj obeznámený s jednáním. Patrně půjde o obecnou výjimku, kterou si dříve stihly vyjednat Polsko a Británie. Na ně se nevztahuje charta základních práv vůbec.
Co bude dálČeskou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států. Udělají to zřejmě při očekávaném vstupu Chorvatska do EU. Už dříve si výjimky vyjednalo Polsko a Velká Británie. Podle šéfa Evropské komise José Barrosa neznamená vyšší počet zemí s výjimkou z listiny základních práv EU větší problém a je daní za rozmanitost společenství. Šéf Evropské komise rovněž ujistil, že se Klaus nemusí obávat, že by členské státy výjimku neratifikovaly poté, co český prezident smlouvu případně podepíše. |
Výjimka pro Česko z Listiny základních práv Evropské unie nebude mít žádný právní dopad na sousední země, řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt.
Především Slovensko se obávalo, že by mohlo být vůči Česku kvůli výjimce znevýhodněno. Český prezident Václav Klaus totiž požadoval výjimku z obav před prolomením takzvaných Benešových dekretů, které jsou i součástí slovenského práva.
Klausova žádost o výjimku roztrpčila několik sousedních zemí. Nikoliv kvůli výjimce samotné, ale kvůli argumentu, který Klaus použil. Někteří premiéři přijeli nabroušení, že Klaus křísí téma Benešových dekretů.
Zelení: Unie dala Česku lekci
Z rozhodnutí Evropské unie nebyl nadšený ani předseda Strany zelených Ondřej Liška. "Pokud Česko dostane výjimku z Listiny, znamená to oslabení práv českých občanů v Unii," uvedl v textové zprávě pro iDNES.cz.
"Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví. Unie dala Česku lekci z evropanství a velkorysosti," dodal Liška. "I když fakta svědčí jednoznačně pro to, že obavy Václava Klause nemají oporu v realitě, členové Unie ustoupili ve prospěch Lisabonské smlouvy. Pochopili, že smlouva je důležitější než boj s jedním svérázným prezidentem. Za svého prezidenta i oslabení vlastních práv v Unii si můžeme ovšem sami," uzavřel Liška.
Výjimka se příliš nezamlouvá ani šéfovi sněmovního zahraničního výboru Janu Hamáčkovi z ČSSD. "Tato výjimka je zbytečná a znevýhodňuje občany ČR v porovnání s jinými občany EU. Pokud je to však cena za prezidentův podpis pod lisabonskou smlouvu, akceptuji to," řekl Hamáček.
Podle premiéra Fischera českým občanům nehrozí, že by byli v rámci unie znevýhodněni. "Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že výjimka, kterou dnes hlavy států schválily, nesníží standard občanů ani v oblasti základních práv a svobod a sociálních práv, je dostatečně zakotvena v ústavním pořádku a zjištěna mezinárodními smlouvami, všechny analýzy tomu svědčí," řekl.
Rozhodnutí summitu naopak ocenil Jan Zahradil z ODS. "Tu zprávu jednoznačně vítám. Na poslední chvíli jsme získali silný ústupek od Evropské unie. Nehrozí nám tak nebezpečí, že by došlo k prolamování evropského práva do práva českého," uvedl.
Maďaři byli proti
Nad schválením výjimky pro Česko se do poslední chvíle vznášely otazníky. Maďarsko avizovalo, že je připravené český požadavek potopit. Budapešť prý nechtěla, aby Lisabonská smlouva platila za každou cenu.
Jak je tedy možné, že Maďaři s výjimkou pro Česko nakonec souhlasili? "Věci zrají a rodí se na poslední chvíli, odpolední situace byla rozdílná než na večeři," řekl premiér Fischer. "Výsledek se nerodil lehce, ale dítě se narodilo a to zdravé," dodal.
Ještě ve středu maďarská média informovala, že Budapešť se na summitu postaví proti jakémukoli úsilí "přímo nebo nepřímo rehabilitovat a ospravedlnit" takzvané Benešovy dekrety, které umožnily vystěhovat příslušníky národnostních menšin a zabavit jejich majetek.
