Petr Ježek je recidivista, který byl již za vraždu odsouzen v roce 1991, hrozí mu proto i výjimečný trest.
Obžalovaný sedmatřicetiletý muž měl údajně se svým šestačtyřicetiletým spolubydlícím dlouhodobé spory. Ačkoli byl Ježek sám již několik let alkoholik, vyčítal svému kamarádovi pití, nedodržování základních hygienických návyků a neuspořádaný život.
V den vraždy ho podle žalobců napadl dvakrát. Podruhé mu kromě jiného přerazil čelist a způsobil tržné rány a krvácení do mozku. Těmto zraněním napadený muž podlehl.
Ježek u soudu tvrdil, že spolubydlícího nechtěl zabít. Uvedl, že s ním měl konflikty již delší dobu. Kamarád u něj prý bydlel zhruba rok a půl. Muž prý neměl dlouhodobé zaměstnání, pouze si přivydělával na brigádách.
Když byl jeho přítel v podnapilém stavu, občas ho prý Ježek bil. V uvedený den se již dopoledne pohádali, chtěl kamaráda vyhodit z bytu. Spolubydlící na něj prý křičel, ať ho tedy zabije. Ježek mu začal předvádět, jak by to vypadalo.
"Nedošlo však k žádnému velkému násilí," prohlásil obžalovaný muž. Nunčaky prý strefil kamaráda omylem, následně ho zmlátil vodítkem na psa, což si prý zasloužil. Když viděl, že spolubydlící krvácí, tak se mu omluvil.
Následně odešel do baru na několik skleniček. Když se vrátil, byl podle jeho slov napadený muž ještě živý. Poté odjel na noc k přítelkyni a mrtvého ho nalezl až ráno.
Ježek zároveň uvedl, že jeho spolubydlící byl velmi malého vzrůstu, měl špatnou motoriku a mnoho zranění si způsobil sám, když se snažil na Ježka útočit.
Podle znalců je obžalovaný muž velmi impulzivní a necitlivý. Někdy měl sklony k týrání. Možnost jeho nápravy je prý velmi malá. Pražský městský soud navíc Ježka už jednou za vraždu odsoudil k šesti letům vězení. V té době mu bylo 19 let a podle tehdejšího znaleckého posudku trpěl přechodnou duševní poruchou. V roce 1995 byl podmínečně propuštěn.
