Padl u Zborova, po 92 letech se armádním speciálem vrátil do Česka

Českou hymnou a čestnými salvami začala po 92 letech poslední cesta československého legionáře, který padl v roce 1917 v bitvě u Zborova. Vojenský speciál ho dnes převezl z Ukrajiny do Prahy. Prvorepublikový hrob jiného neznámého vojína ze slavné bitvy, který byl na Staroměstském náměstí, v roce 1941 zničili Němci.

Českoslovenští vojáci, členové 7. roty, v zákopech u Zborova | foto: Wikipedia

Byla to vznešená prvorepubliková tradice: ostatky neznámého vojína, který v roce 1917 padl na východní frontě v bitvě u Zborova, spočívaly od roku 1922 v Praze na Staroměstském náměstí. Československo, novorozenec z konce první světové války, tak vzdávalo hold vojákům, kteří za vznik republiky položili životy.

Jenže události legionářům nepřály. V roce 1941 hrob zničili němečtí okupanti a o ostatky odvezli neznámo kam. A po puči v roce 1948 se komunisté snažili veškeré vzpomínky na legie vymazat - legionáři přece málem položili ruskou bolševickou revoluci na lopatky, a to bylo neodpustitelné.

Dojednat převoz ostatků ze hřbitova v ukrajinské Kalinivce se podařilo až nyní. "Pro mě osobně je to těžko vyjádřitelné. Převoz nastává 68 let poté, co Němci ostatky v Praze zlikvidovali, 87 let po roce 1922. Beru to jako návrat symbolu vzniku Československa do vlasti," řekl iDNES.cz ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek, který pro ostatky na Ukrajinu letěl.

"Jsem rád, že jsem u toho mohl být, je to osobní a pro mě jako pro vojáka jeden z nejdůležitějších momentů našich dějin od roku 1989. Myslím, že to už dávno mohlo proběhnout," dodal Knížek.

V cestě stála úřední překážka

Česká strana nicméně musela při převozu neznámého vojína vyřešit úřední oříšek. "Jméno?" zeptali se Ukrajinci, když Češi přišli s požadavkem na vyzvednutí ostatků.

"Oni potřebují vědět, jak byl nebožtík starý, jak se jmenoval, na co umřel - a to v těch papírech chybělo. Museli jsme se obrátit na ukrajinské ministerstvo obrany, poslat několik dopisů, které to vysvětlily... Ale nebyla to zlá vůle úředníků, asi by to bylo podobné i v Česku," řekl iDNES.cz velvyslanec na Ukrajině Jaroslav Bašta.

Ostatky budou uloženy v památníku na pražském Vítkově. V katafalku s ostatky vojáka, který v roce 1944 padl 250 kilometrů západně od Zborova - v dukelském průsmyku.

BITVA U ZBOROVA

Bitva u Zborova (1.-2. července 1917) byla prvním výraznějším vystoupením československých legií na východní frontě. Stala se prakticky jediným úspěchem Kerenského ofenzivy (poslední útočné operace carské ruské armády).
Špatně vybavení legionáři proti všem předpokladům prorazili rakousko-uherské linie a zajali kolem 3 300 nepřátel a množství zbraní, přičemž sami disponovali 3 500 muži. V boji ztratili legionáři 167 mužů, dalších 28 zemřelo v následujících dnech na zranění nebo zůstalo nezvěstných.
Vítězství u Zborova dalo silný argument politické reprezentaci (Masaryk, Beneš, Štefánik...) usilující o samostatný stát. Také pomohlo rychlejšímu utváření československých vojenských jednotek na straně Dohody.