"Cíl mise je jasný: zabezpečit, aby Afghánistán už nikdy nepředstavoval hrozbu pro mezinárodní společenství," řekl v úvodním proslovu generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Dodal, že je příliš brzy na "konečnou odpověď".
NATO plánuje postupně předávat kontrolu nad válečnými operacemi afghánským bezpečnostním silám, ale nepředpokládá stažení žádného z aliančních vojáků. V zemi by měli zůstat do konce války.
Afghánské bezpečnostní síly musí podle Rasmussena mít nejprve potřebné kapacity, aby postupně převzaly odpovědnost za bezpečnost v zemi. "Potřebujeme více instruktorů pro výcvik afghánských vojáků a policistů," konstatoval po dopoledním jednání šéf NATO.
Rasmusssen zdůraznil, že nová koncepce Aliance na působení v Afghánistánu musí obsahovat postupy boje proti povstalcům i proti teroristům, kteří prakticky denně na koaliční a vládní vojáky útočí.
Americký ministr obrany Robert Gates nesdělil žádný přesný počet, o který by se měl alianční kontingent v Afghánistánu zvýšit. Nejdříve je podle něj nutné "vyhotovit strategii a pak se teprve bavit o číslech".
Žádné přísliby zatím nepadly
Na jednání se objevil i velitel sil ISAF v Afghánistánu americký generál Stanley McChrystal. Ministry informoval o svém pohledu na afghánskou problematiku.
Nedávno požádal amerického prezidenta Baracka Obamu o vyslání dalších sil, jinak podle něj hrozí, že se povstalce nepodaří porazit. V Afghánistánu nyní působí asi 68 tisíc amerických vojáků a kolem 35 tisíc mužů z dalších zemí Aliance včetně zhruba 500 Čechů.
Česká republika podle ministra obrany Martina Bartáka o navyšování počtu vojáků v Afghánistánu neuvažuje. "To, co my chceme, a to, co se podařilo na příští rok, a já věřím, že i na roky 2011 a 2012, tak to je udržení toho kontingentu v počtu, který máme, a v kvalitě, kterou tam máme," řekl Barták.
Nizozemsko a Dánsko dnes podle AP daly na vědomí, že dokud neskončí v Afghánistánu prezidentské volby a Obama nerozhodne o nové vojenské strategii, více vojáků do země nepošlou. Podobně vyčkávají i například Kanada nebo Británie.
Podle nizozemského ministra obrany Eimerta van Middelkoopa je legitimita afghánské vlády stejně tak klíčová jako Obamovo rozhodnutí. Kodaň chce také ujištění, že vláda v Kábulu bude sledovat cíle Aliance.
Polská vláda chce na jaře příštího roku posílit svůj dvoutisícový kontingent v Afghánistánu o 600 vojáků, celkem by jich mělo v zemi sloužit na 2 600, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Podle zdroje, který deník cituje, to bude maximální počet vojáků, které je Varšava schopna poskytnout.
Setkání ministrů zahraničí zemí NATO v Bratislavě. (23. října 2009)
Řešila s i protiraketová obrana
Gates na dnešním jednání v Bratislavě také představil nové americké plány protiraketové obrany, které mají nahradit původní záměr administrativy bývalého amerického prezidenta George Bushe vybudovat protiraketový systém v Česku a v Polsku.
Ministři NATO ho přivítali. Rasmussen řekl, že "plán prezidenta Obamy počítá s ochranou spojenců před budoucími hrozbami, například ze strany Íránu" a Aliance bude usilovně pracovat s Američany na tom, aby byl "systém plně začleněn do struktur NATO".
