Podle informací MF DNES by šlo neschopenku vystavit až sedm dní zpětně. Hlavní hygienik o tom nyní jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí, které řeší výplatu nemocenských dávek.
Nemocným by stačilo zatelefonovat praktickému lékaři, informovat ho o příznacích nemoci a pro potvrzení neschopenky by se dostavili k lékaři až po několika dnech.
Zaměstnavateli by v tom případě stačilo také jen zatelefonovat, že je člověk nemocný, a potvrzení by přinesl až po týdnu.
Takový systém může hodně pomoci například dětem. Zabránilo by se tak šíření chřipky mezi dětskými pacienty přes čekárny ordinací a nakažené dítě by nemuselo ven. Potíž je, že se dá čekat, že by systém řada lidí zneužívala.
Podobný krok totiž udělala v létě Británie, kde kvůli pandemickému viru zemřelo nejvíce lidí v Evropě – už celkem 109. Jenže se ukázalo, že si mnozí Britové s výmluvou na nemoc jen prodlužují dovolenou. Zda se podaří takové opatření prosadit v Česku, tedy není jisté.
Pandemie zatím nehrozí
Jisté je zatím jen jedno: to, že už i v Česku je od včerejška první oběť prasečí chřipky, pořád ještě neznamená, že pandemie je tu.
"Nemáme žádný signál o tom, že by měla vypuknout, naopak. Těch případů prasečí chřipky je méně než v létě, kdy si je lidé vozili z dovolených. Teď máme čtyři pět případů do týdne, což je polovina toho, co bylo o prázdninách," říká Martina Havlíčková z Národní referenční laboratoře pro chřipku.
 |
Virus prasečí chřipky podle ní zatím ani nezmutoval a nestal se agresivnějším, jak se vědci v létě báli.
Zatím podle ní nehrozí ani epidemie běžné chřipky. Vzhledem k počasí, které přeje šíření chřipkového viru, se předpokládá, že nemocní začnou plnit ordinace během listopadu. "Ale stejně dobře je možné, že epidemie vypukne naplno až koncem roku," podotýká Havlíčková.
V každém případě u nás umírají lidé i na běžnou chřipku. Ročně jich je okolo dvou tisíc. "Záleží na tom, zda v tom roce proběhne zemí velká epidemie. Pokud ne, i tak na komplikace spojené s chřipkou ročně zemře zhruba 1 500 až 2 000 lidí. A v letech velkých epidemií je jich ještě více," dodává Havlíčková.
Žena, která včera v karlovarské nemocnici zemřela na komplikace způsobené prasečí chřipkou, byla i přes svůj věk jedenatřicet let velmi vážně nemocná. Podle tamní hygieničky a epidemioložky Mileny Pěčkové byla žena natolik nemocná, že by jí ublížila i běžná chřipka. - čtěte Česko má první oběť prasečí chřipky, ve Varech zemřela mladá žena
Kvůli léčbě srdečních obtíží navíc spadala do kategorie pacientů, kteří budou chráněni pandemickou vakcínou. Právě kardiaci patří totiž mezi nejvíce ohrožené.
"Spadají do první linie těch, kteří budou očkováni," potvrdil mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Vakcína proti prasečí chřipce do Česka dorazí začátkem listopadu, ale nikoliv najednou. "Nepřijedou tři kamiony a nevyklopí nám to tu, budeme ji dostávat po šaržích, tak jak je firma stihne vyrábět," dodává Sršeň. To znamená, že i chronicky nemocní pacienti budou chodit k očkování ke svému praktickému lékaři postupně během podzimu.
Ministerstvo minulý týden vypsalo soutěž na firmu, která vakcíny lékařům rozveze. A řeší, jak rozšířit seznam lidí, kteří by dostali pandemickou vakcínu. Teď se předpokládá, že ji dostane 250 tisíc nemocných a stejný počet lidí, kteří zajišťují chod státu.
Testy však dokazují, že zřejmě bude stačit jen jedna dávka vakcíny. Lidí, kteří by mohli dostat očkování, by díky tomu u nás mohlo být až dvakrát více. "Stále však čekáme na potvrzení evropského lékového úřadu, že stačí jen jedna dávka, a ne dvě. I přesto je možné, že někteří pacienti budou potřebovat dvě dávky, takže to nebude celý milion lidí, ale třeba jen 900 tisíc," říká Sršeň.
Lékaři pracují na rozšíření seznamu pacientů o další diagnózy. Uvažuje se například o očkování lidí léčených na hemodialyzačních odděleních, tedy se selhávajícími ledvinami.
Koho stát ochrání?Kdo dostane vakcínu: O koho se seznam rozšíří?* |
