Podle bosenských Srbů je současná situace v zemi "neudržitelná". Ani čtrnáct let po válce se stav zemi nezlepšil, ba právě naopak. Politika uvizla na mrtvém bodě, práci centrální vlády v parlamentu maří regionální síly a v zemi vzrůstají obavy z nových etnických střetů.
Ty v poslední době prohlubuje především spor ohledně nové ústavy, jež by měla nahradit poválečnou ústavu z roku 1995. Premiér Republiky srbské - jedné ze dvou hlavních samosprávných jednotek - Milorad Dodik prohlásil, že reformní ústava je proti Srbům zaujatá.
"Bosna je neudržitelný stát," citoval ho britský The Daily Telegraph. Reforma systému by podle něj podkopala pozici Srbů vůči Bosňanům a Chorvatům, dostali by se prý pod silnější centrální vládu.
Chceme referendum, říká premiér Dodik
Konstituční změny jsou "zbytečné a nepřijatelné", domnívá se Dodik a zároveň vyzval k uspořádání referenda, které by umožnilo začlenit do nové konstituce poznámku o sebeurčení. To by mohlo nakonec vést i k vyhlášení nezávislosti na Bosně.
Také Sulejman Tihić, předseda probosňácké Strany demokratické akce, se domnívá, že obavy jsou na místě. "Pokud to takhle půjde dál, vyvolá to konflikt. A je otázka, o jaký typ konfliktu půjde, a jestli se rozhoří do tří měsíců, půl roku nebo do roka."
Kritickou situaci přijedou v úterý do země řešit i zástupci Evropské unie a Spojených států. Se zástupci vlády se v Sarajevu setká švédský premiér Carl Bildt, eurokomisař pro rozšíření Unie Olli Rehn a náměstek americké ministryně zahraničí Jim Steinberg. Podle nich země potřebuje ústavní reformu, má-li vstoupit do EU a do NATO.
Válka v Bosně- Etnické střety v Bosně přerostly na začátku devadesátých let ve válečný konflikt. V letech 1992 až 1995 v zemi zemřelo více než 100 tisíc lidí. - Další dva miliony ze 4,2 milionu obyvatel musely přesídlit. - V roce 1995 vznikly na základě daytonské mírové smlouvy dva bosenské silně autonomní regiony - muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská; třetím je malý Distrikt Brčko. |
.
