Některé části senátorské stížnosti vláda považuje za neopodstatněné, podotkl premiér Jan Fischer.
Kabinet zároveň pověřil ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho, aby jejím jménem jednal v řízení před Ústavním soudem.
Stížnost senátorů je rozdělena do čtyř částí. V první části požadují senátoři přezkum už platných zakládajících smluv EU, které Lisabonská smlouva mění. To vláda považuje za formálně nepřípustné. "Tato část ... navozuje dojem, že se navrhovatelé pouze snaží přesvědčit Ústavní soud o svých právně-politických úsudcích," tlumočil Fischer stanovisko vlády.
Ústavní soud podle vlády nemá pravomoc posuzovat ani takzvané irské záruky, což senátoři požadovali. Tato část návrhu je podle vlády neopodstatněná. Záruky prý nejsou mezivládní smlouvou týkající se Česka, ale mají pouze interpretovat Lisabonskou smlouvu, na níž nic nemění.
Vláda se také ohradila proti doplnění stížnosti, kterou senátoři chtějí tento týden podat. Ústavní soud by podle Fischera měl zvážit, zda je z hlediska ostatních účastníků sporu žádoucí, aby řízení bylo možné neustále protahovat předkládáním dalších a dalších doplnění.
Stanovisko připraví i Sněmovna, Senát i prezident
Kromě vlády si Ústavní soud vyžádal stanoviska i od ostatních účastníků řízení - tedy od Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta. Očekává je do konce tohoto týdne. Zástupci těchto institucí pak budou i účastníky veřejného jednání.
Stanovisko dolní komory už ústavní soudci mají. Šéf Sněmovny Miloslav Vlček označil návrh za neopodstatněný.
Senát své stanovisko dodal ve středu. "Stanovisko už Senát vypracoval, já ho podepsal. Včera jsme to předali na Ústavní soud," řekl iDNES.cz předseda horní komory Přemysl Sobotka.
Na Hradě ještě vyjádření vyhotovují. "Pan prezident má čas do pátku," řekla iDNES.cz pracovnice legislativního odboru prezidentské kanceláře.
Ústavní soud se Lisabonem zabývá za podnět skupiny senátorů, převážně z ODS, která na konci září podala už druhý návrh na posouzení souladu smlouvy s českou ústavou.
Na verdikt Ústavního soudu čeká euroskeptický prezident Václav Klaus, který smlouvu kvůli výhradám zatím odmítá podepsat a vznesl požadavek na trvalou výjimku pro Česko z listiny základních práv.
Klaus svou žádost podpírá obavou, že ratifikace listiny by prolomila Benešovy dekrety a otevřela cestu majetkovým nárokům občanů bývalého Československa vysídleným po druhé světové válce. - čtěte Klaus oddaluje podpis Lisabonu, chce ve smlouvě poznámku o Chartě práv EU
Kabinet se Lisabonskou smlouvu zabýval už na řádném zasedání v pondělí. Doufá, že se mu podaří s hlavou státu i s Evropskou unií vyjednat takový postup, který umožní dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy ještě letos.
Veřejné jednání Ústavního soudu se uskuteční 27. října, a termín se nezmění ani po případném doplnění stížnosti, které senátoři avizovali.
Nelze předjímat, zda soud ve stejný den vyhlásí také nález. Bývá to sice zvykem, nicméně ve zvláště složitých případech soudci často jednání přeruší a vyhlášení odročí na později.
