Nejvyššími britskými řády oceněný stíhací pilot Bryks zemřel v důsledku vyčerpání a mnohaletého věznění v jáchymovském pracovním lágru v srpnu 1957. Jeho manželka Trudie Bryksová (žije v USA) se tak až nyní, ve svých devadesáti letech, dozvěděla, kde je její partner pochován.
"Nemohu tomu uvěřit," řekla včera poté, co položila na místo s popelem Brykse kytici se stuhou v barvě trikolory, na níž se píše: "Josefu Bryksovi – po 52 letech hledání. Trudie a Karel Bryksovi."
"Když se dozvěděla, že se to místo našlo, rozzářily se jí oči, jako kdyby měla manžela druhý den potkat. Ale přece jen se zeptala, proč to trvalo tak dlouho," popisuje Karel Bryks, synovec válečného hrdiny.
Nenávist až za hrob
"Rozluštit po tak dlouhé době pravidla, podle nichž byly ostatky nepřátel v padesátých a šedesátých letech minulého století léta skladovány a pak i pohřbívány, byla téměř sisyfovská práce," vysvětluje šéf Kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby Aleš Kýr.
Po několikaměsíčním pátrání v archivech sestavil s kolegyní Alenou Kafkovou místy až mrazivý příběh.
To, že se podařilo najít místo posledního odpočinku pilota britského Královského vojenského letectva, je podle Aleše Kýra malý zázrak. "Téměř všechny stopy po Bryksovi byly totiž zameteny," vysvětluje.
"Ministerstvo vnitra vydalo striktní směrnici – ostatky nepřátel státu příbuzným nevydávat," upřesňuje historik Pavel Paleček.
Totalitní režim se zejména v padesátých letech netajil až fanatickou nenávistí k lidem, kteří se mu postavili na odpor. Zároveň se jich paradoxně bál. Mohl sice urny s ostatky svých nepřátel lehce zničit, ale přece jenom si to netroufl. Co kdyby se totiž někdo z britských či francouzských diplomatů zeptal: Kde jsou pochováni Češi, kteří bojovali ve druhé světové válce v našich ozbrojených silách proti nacistům a pak byli doma vězněni?
"A stejný strach měli komunističtí pohlaváři i z toho, že u hrobů hrdinů se budou scházet další odpůrci režimu," dodává historik Kýr.
Alena Kafková už pátrání po Bryksových ostatcích málem vzdávala, když náhodou z již rozpadající se stránky Bryksova spisu vyčetla nenápadnou poznámku: Bryks byl zpopelněn v karlovarském krematoriu. "Jinak bychom zřejmě skončili," přiznává Kafková.
Aleš Kýr současně zjistil, že v roce 1965 bylo z pankrácké věznice na motolský hřbitov tajně odvezeno a zakopáno 78 očíslovaných, nicméně anonymních, uren. A když pak procházel záznamy karlovarského krematoria, zjistil, že pod kódem 6394 je zapsáno Bryksovo jméno. "A právě tohle číslo urny jsme naštěstí našli i na seznamu těch, které byly v pětašedesátém tajně zakopány v Motole," objasňuje Kýr.
Podařilo se zjistit i to, jak Bryksova urna spolu s desítkami ostatních putovala dva roky ze skladiště do skladiště, než skončila v roce 1959 na Pankráci.
Česko Bryksovi stále dluží
Bryksovi příbuzní už nepočítali, že se hrob pilota RAF podaří někdy objevit. Scházeli se tedy symbolicky u letcova pomníku v jeho rodných Lašťanech na Olomoucku, který postavila tamní obec. Je na něm citát Václava Havla: Na lidi, kteří obětovali život pro stát, by se nemělo nikdy zapomenout.
Paradoxní je, že režim Bryksovi sice odepřel důstojný pohřeb a urnu jen tak zahrabal, udělal to však v místě, z něhož se po roce 1989 stalo čestné pohřebiště obětí komunismu.
Že se stát chová k Bryksovi stále jako bezohledný byrokrat, svědčí fakt, že stát dosud nevydal příbuzným peníze, které si jako horník v uranových dolech vydělal.
Josef BryksZa války bojoval jako stíhač RAF. V červnu 1941 ho nacisté sestřelili nad Francií a zajali. Díky skvělé angličtině zatajil český původ. Opakovaně se pokusil o útěk. Němci ho chytili a mučili. |
