Infračervené kameře teleskopu NASA, pojmenovaném po teoretickém fyzikovi Lymanu Spitzerovi, se podařilo prstenec objevit díky slabému vyzařování jeho částic. Ty mají teplotu kolem 80 Kelvinů (asi -193 stupňů Celsia).
Rovina nově objeveného "superprstence" je vůči rovině, v níž obíhá Saturnův hlavní prstenec, skloněná o 27 stupňů. Na umělecké vizualizaci není Saturn uprostřed obřího prstence pomalu ani vidět. Žádný div: od vnějšího k vnitřímu kraji prstence je to šest milionů kilometrů.
 |
Prstenec ani není nijak tenký, druhá největší planeta sluneční soustavy Saturn by se do jeho tloušťky vešla dvacetkrát. Vidět dosud nebyl proto, že částice prachu a ledu v něm jsou řídké - a také proto, že do vzdálenosti 1,5 miliardy kilometrů už příliš mnoho slunečního světla, které by se mohlo od částic odrážet, nepronikne.
"Kdyby byl viditelný, byl by (na obloze) velký jako dva měsíční úplňky vedle sebe," zhodnotila rozměry prstence Anne Verbiscerová z Univerzity státu Virginia.
Tajemství černobílého měsíce
Dosud neznámý prstenec, který patrně pochází ze střetů Saturnova měsíce Phoebe s kometami, také může být původcem podivného zbarvení dalšího Saturnova měsíce Iapetus. Ten je z jedné strany světlý a ze druhé tmavý.
Protože se pohybuje také uvnitř největšího Saturnova prstence, vědci soudí, že při svém putování proti směru pohybu prstence prostě mohl "nachytat" prstencový prach.,
SATURNŮV MĚSÍC, MÍSTO PRO ŽIVOT?Podle výpočtů vědců z Portorické univerzity je mimo Zemi nejvhodnější místo k životu jeden z měsíců Saturnu nesoucí jméno Enceladus. Ten z testu, který zohledňoval zejména teplotu a vlhkost, vyšel (spolu s Jupiterovým měsícem Europa) lépe než Mars. Má to nicméně háček, dané podmínky panují pouze pod povrchem Saturnova měsíčku. I Země ale podle vědců z Portorické univerzity nabízela lepší podmínky pro život, než nyní - a to v době před 100 až 65 miliony let. |
