Dnes bude následovat dalších čtrnáct set obyvatel vzdálenějších irských ostrůvků a v pátek se rozhodne. Poslední průzkum hlásí, že Irové smlouvu schválí. V takovém případě by se Česko rázem stalo středobodem evropského dění. A českého prezidenta by čekaly nejspíš nejzávažnější okamžiky jeho kariéry.
Václav Klaus, nejradikálnější odpůrce smlouvy, kterou politici podepsali před dvěma lety v Lisabonu, by opravdu mohl rozhodnout. Kdyby vydržel odkládat svůj podpis do května, smlouvu by dost pravděpodobně "zazdili" Britové. Už teď se na nevyzpytatelné Česko zaměřují evropští politici a diplomaté.
Speciál: Co vadí senátorůmPřečtěte si, proč je Lisabonská smlouva znovu u soudu |
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se zabývá stížností proti Lisabonu, přiznal, že ho před dvěma týdny navštívil německý velvyslanec. "Přijel se představit. Diskutovali jsme i o přezkumu Lisabonské smlouvy," řekl iDNES.cz mluvčí soudu Vlastimil Göttinger. Proč se jezdí německý velvyslanec představovat českým ústavním soudcům, se kterými nemá nic do činění, není jasné. - čtěte Německý velvyslanec se u Rychetského ptal na Lisabonskou smlouvu
I českým diplomatům volají kolegové z celé Evropy. "Takovou skluzavku, které bych neviděl konce, jsem nezažil," prohlásil ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Soud ještě nerozhodl...
Na české ano čekají například Španělé. Kdyby smlouva nezačala platit, museli by zcela přeorganizovat své půlroční předsednictví EU. Poslední říjnový víkend také dorazí do Bruselu evropští premiéři a budou sestavovat komisi. I její podoba závisí na tom, jestli Evropa "pojede podle Lisabonu".
Klíč k tomu všemu bude v tu chvíli nejspíš mít jen Klaus. Když Irové smlouvu schválí, podepíše ji i polský prezident a pak bude chybět už jen jeho podpis. Jak se Klaus zachová? "Nepředbíhejme," opakuje jeho mluvčí Radim Ochvat.
Ještě pár týdnů, možná měsíců může Klaus evropské politiky odbývat tím, že čeká, až se vyjádří Ústavní soud. Ale to nebude trvat věčně.
Soud stížnost senátorů projednává přednostně a šance, že jim vyhoví, jsou malé. Ať na Hradě říkají cokoliv. "Věříme, že se soud stížností bude zabývat velmi vážně," prohlašuje Klausův poradce Petr Hájek.
Naposledy se soudci za Lisabonskou smlouvu jednomyslně postavili, i když zároveň prohlásili, že ji neposuzovali jako celek. Senátoři doufají, že předložili pádnější argumenty.
Velezrada, či nezpůsobilost?
Jakmile by Ústavní soud prohlásil, že je smlouva v pořádku, tlak na prezidenta ještě zesílí. "Prezident by se v tu chvíli ocitl pod pekelným nátlakem," myslí si Klausův dlouholetý poradce Miroslav Macek. Jak se zachová a jestli "vydrží do jara", však nechce předvídat ani on, ani Hájek.
Šéfové politických stran i ministři přechodné vlády už několikrát naznačili, že udělají vše pro to, aby Klaus smlouvu ratifikoval. Zázračné zbraně však nemají.
Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely existují jen tři možnosti, jak Klause "odstavit od Lisabonu". Ty jsou však buď příliš divoké, nebo relativně neúčinné.
Senát by ho mohl žalovat pro velezradu, stěží by však uspěl. Horní a dolní komora mají také možnost rozhodnout o jeho nezpůsobilosti vykonávat úřad. Třeba proto, že si své pravomoci vykládá příliš široce. Klaus by se však odvolal k Ústavnímu soudu a nejspíš by vyhrál. Premiér by také mohl přesvědčit soud, aby Klausův podpis prohlásil spíše za "slavnostní" a nařídil mu Lisabon podepsat.
"Není však způsob, jak Klause, byť rozhodnutím soudu, k podpisu donutit. Má imunitu. Nikdo nemůže říct: Buď podepíšeš, nebo půjdeš na čtyři roky do vězení," říká Kysela. Vláda zatím spoléhá na to, že Klaus prostě nebude mít nervy svou rebelii dotáhnout do konce.
Stížnost senátorůČím také argumentují - Lisabonská smlouva je nesrozumitelná |
