Obyvatelé skalnatých ostrůvků Arranmore, Gola, Inishbofin, Inishfree a Tory u západního pobřeží Irska hlasují dříve proto, aby byly lístky pro případ špatného počasí na moři včas připraveny pro sčítání, které začne v sobotu ráno. Dalších 1 400 voličů se k předčasnému hlasování připojí ve čtvrtek na ostrovech Inishbiggle, Inishturk, Clare a Aran.
Všechny průzkumy zatím ukazují, že by Lisabonská smlouva reformující instituce rozšířené Evropské unie měla tentokrát s přehledem projít. To však nic neubírá na dramatičnosti kampaně v plakáty oblepených městech i na venkově, kde členové obou táborů objíždějí místní kostely a hospody osobně.
Zatímco před minulým hlasováním odpůrci smlouvy tvrdili, že dokument ohrozí irskou neutralitu, vnutí mu potraty a vezme komisaře, tentokrát prohlašují, že Dublin bude muset kvůli Lisabonu snížit minimální mzdu z 8,65 eura za hodinu na 1,84.
Irský ministr zahraničí Micheál Martin v úterní rozhlasové debatě označil toto tvrzení za směšné a prohlásil, že jde o největší lež odpůrců Lisabonu.
Nejspíš řeknou ANO. Ale co kdyby...
Lisabonská smlouva nahradila zkrachovalý projekt takzvané euroústavy, kterou před čtyřmi lety odmítli v referendech Francouzi a Nizozemci. Hlavně proto se drtivá většina členských zemích EU v případě Lisabonu rozhodla, že o něm nechá rozhodnout parlament a nikoliv lid. Smlouva totiž - stejně jako euroústava - může začít platit až ve chvíli, kdy ji přijme všech sedmadvacet států Unie.
Jedinou zemí, která se přes hrozbu krachu rozhodla poslat dokument do všelidového hlasování, je právě Irsko. A "katastrofický" scénář se naplnil: Irové loni v červnu řekl NE. - čtěte Irové řekli NE Lisabonské smlouvě, Evropa tápe
Velkou vinu na tom nesla i jejich vláda, která se podle kritiků neobtěžovala lidem význam dokumentu pořádně vysvětlit. Před referendem tak byly slyšet hlavně hlasy oponentů Lisabonu, jež strašily zmíněnou ztrátou neutrality či povolením potratů.
S Lisabonem se v podstatě opakovala situace z roku 2001, kdy Irové odmítli smlouvu z Nice. Následujícího roku se konal další plebiscit a ze zeleného ostrova zaznělo ANO. Brusel doufá, že stejně tomu bude i teď.
Keltský tygr zkrotl
Průzkumy tomu nasvědčují. Ve všech zastánci smlouvy převažují. Dublin si na Bruselu právní záruky v oblastech, na něž útočili odpůrci smlouvy před minulým plebiscitem. Rozhodování lidí také ovlivnila ekonomická krize: keltský ekonomický tygr se přestal vzpínat, banky se dostaly na pokraj krachu, nezaměstnanost se zvýšila a mnoho Irů si znovu uvědomilo výhody členství v Unii, které by další "Ne" v referendu mohlo ohrozit, soudí analytici.
Navíc vláda neponechala nic náhodě a uspořádala intenzivní kampaň, kterou mohutně podpořily i velké irské firmy - třeba nízkonákladové aerolinky Ryanair.
Naopak byznysmen Declan Ganley, jeden ze strůjců odmítnutí smlouvy, je letos o poznání méně aktivní. Povzbuzen loňským úspěchem kandidoval se svou stranou Libertas na jaře do Evropského parlamentu. Když prohrál, oznámil, že se kampaně před referendem nezúčastní. Nakonec mu to nedalo a do boje proti Lisabonu se vrátil, ale poměrně pozdě a s nesrovnatelně menším "měšcem" než minule.
Declan Ganley
Lisabonské smlouvě by tak opět mohla nejvíc uškodit síla, která ji prosazuje: nepopulární vláda premiéra Briana Cowena a jeho strany Fianna Fáil.
Ať už průzkumy říkají cokoliv, zbytek Evropy bude při čekání na výsledek irského referenda tajit dech. Letos je totiž v sázce ještě víc než loni. Pokud Irové zase řeknou NE, dokument je nejspíš definitivně mrtvý.
