Papež Benedikt se přitom pozdraví s kdekým – od prezidenta až třeba po šéfa Sněmovny Miloslava Vlčka, který zastupuje ČSSD, jejíž část smlouvě s Vatikánem nepřeje.
Hlava katolické církve si však usmyslela, že o smlouvě ani církevním majetku nepadne jediné slovo. "Nepřichází řešit diplomatické problémy. Možná, že budou čeští politici s přispěním jeho návštěvy ke smlouvě vstřícnější, ale papež problém otevírat nebude," řekl k tomu jeho mluvčí Federico Lombardi.
I když papež stráví v Česku tři dny, budou jeho setkání s českými politiky spíše "fotogenická" než zásadní. Tak třeba prezident Václav Klaus by si měl ze setkání podle plánu organizátorů odnést fotografii, na které bude s papežem pózovat až deset členů jeho rodiny.
 |
Proč nechce papež raději dojednat s poslanci dotažení smlouvy, která by zajistila jeho církvi oficiální potvrzení, že neztratí svobodu? Podle lidí z Vatikánu si je papež vědom toho, že přijíždí do země, která jeho církev nevidí jen v růžových barvách. A jde mu především o to, aby Češi změnili na katolíky postupně názor. Jeho cesta tak má být hlavně "pastorační", nikoli politická.
Ateistů je jen pětina
I čeští duchovní přiznávají, že vztah místních katolíků k většinové společnosti je opravdu dost problematický. "Nedůvěra mezi církví a společností tu prostě je. Společnost se vůči nám jen těžko zbavuje někdy až předpotopních předsudků a my naopak rozpačitě reagujeme na aktuální události, které hýbou lidmi," říká biskup Václav Malý.
Recept na úspěch podle něj nespočívá v tom, že katolíci vyrazí do ulic kázat evangelium. "Ne že bychom obraceli na víru, ale měli bychom třeba pomáhat lidem v oblastech postižených katastrofami," říká pro jistotu biskup.
Ani ten nejosvícenější církevní hodnostář však podle Malého nemůže jen tak změnit po desetiletí vžité návyky.
Historik Zdeněk Mahler to shrnuje: "Je mi velmi líto, že právě kardinál Vlk nekončí s lepšími výsledky." Odklon lidí od církve však není podle něj typický jen pro Česko. "Je to patrné i v jiných evropských zemích. Lidé se přitom rodí s potřebou naděje a duchovního ukotvení. Církev však nechává tuto lákavou výzvu často ležet na zemi," domnívá se Mahler.
Z dlouhodobých průzkumů agentury STEM vyplývá, že praktikujících věřících je jen 5 až 7 procent. Neznamená to však, že pětadevadesát procent Čechů jsou ateisté – tedy lidé zaměření proti náboženství. "Opravdu skalních ateistů je něco kolem dvaceti procent," vysvětluje ředitel STEM Jan Hartl. Až čtyřicet procent lidí totiž přiznává, že "věří v cosi vyššího", a zbytek si není vírou "tak docela jist".
I proto je překvapivý jiný statistický údaj: bezmála dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny o užitečnosti církví. Oceňují jejich charitu, péči o staré či jiné sociální služby.
Hartl Čechy s oblibou nazývá "společností polotónů". Určitě ale ne bezvěrců, za něž jsou Češi již od dob husitských válek stereotypně považováni.
Teologové, historici či sociologové se většinou shodují, že mise Benedikta XVI., při které chce "probudit českou katolickou církev", přichází právě včas a může pomoci nejenom katolické církvi, ale i celé společnosti. Třeba při setkání papeže s mladými lidmi, vědci a samozřejmě i s pragmatickým prezidentem Václavem Klausem.
