Poslanci jdou možná naposledy do práce hlasovat o rozpuštění Sněmovny

Poslanci by dnes měli jednat o návrhu na rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pokud ho dolní komora schválí, prezident Václav Klaus ji rozpustí a vyhlásí předčasné volby. Politici hlavních stran se dohodli na jejich termínu 6. a 7. listopadu.

Rozpuštění musí schválit třípětinová, tedy ústavní většina poslanců. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Jediným bodem programu dnešní schůze Sněmovny je zatím informace o přeletech a průjezdech cizích armád přes Českou republiku. Návrh na rozpuštění dolní komory musejí poslanci na pořad jednání teprve zařadit v jeho úvodu.

Schválit ho pak musí třípětinová, tedy ústavní většina poslanců - nejméně 120 členů dolní komory. Pro rozpuštění Sněmovny budou hlasovat poslanci ODS, TOP 09 a zřejmě KDU-ČSL. Poslanci ČSSD, KSČM a Strany zelených se o postupu budou ještě radit.

V případě, že by se dolní komora do středy nerozpustila, listopadový termín předčasných voleb by byl ohrožen. Řádné volby by se měly konat v červnu příštího roku.

Melčák a Raninec napínají

Původní volby v termínu 9. a 10. října zrušil ve čtvrtek Ústavní soud na základě stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka. Náhradní ústavní novelu o rozpuštění Sněmovny pak schválili zákonodárci v pátek.

Cesta k volbám

1. Rozpuštění Sněmovny

Dnes o něm budou hlasovat poslanci, je třeba aspoň 120 hlasů. Umožňuje jim to změna ústavy, kterou schválili v pátek.

2. Klaus vyhlásí termín voleb

Musí to udělat 50 dnů před volbami. Ty mají být podle dohody stran 6. a 7. listopadu. Klaus je proto musí vyhlásit do čtvrtka.

3. Nová stížnost?

Poslanci Melčák a Raninec plánují ústavní stížnost. Kdyby jim soud vyhověl, volby budou v červnu.

Melčák i poslanec Juraj Raninec však zvažují, že ji opět napadnou u Ústavního soudu. Pokud tak učiní a soud se bude muset zabývat další stížností, nestihne se ani listopadový termín. - čtěte Po zrušení svého rozpuštění by se Sněmovna asi obnovila, míní poslanci

Miloš Melčák včera nereagoval na otázky, zda se už rozhodl, že stížnost podá. "Rozhodnutí sdělí v úterý," uvedl jeho právník Jan Kalvoda. Raninec se rozhodne do konce týdne.

Hlavní argument stížnosti by byl téměř jistě ten, že ústava by se sice změnila trvale - nikoli jednorázově jako v předchozím pokusu poslanců, který zrušil Ústavní soud - ale nová pravidla by platila i pro už zvolené poslance, kteří s tím v době své kandidatury nepočítali. "Je tam ten základní problém data účinnosti zákona," potvrdil Raninec.

Právníci se však rozcházejí v názoru, zda může být případná nová ústavní stížnost úspěšná. "Nezdá se mi, že by z nálezu Ústavního soudu plynulo něco, z čeho bychom si mohli myslet, že uspěje stížnost proti obecné novele ústavy," řekl třeba ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK.

Zatím není jasné, jak rychle by se soud mohl novou stížností zabývat. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by záleželo na jejím přesném obsahu i na tom, který ze soudců by ji dostal na starost.

Pokud současná Sněmovna zanikne, Senát převezme podle Ústavy i zákonů o parlamentních jednacích řádech zákonodárnou iniciativu. Horní komora bude schvalovat pouze zákonná opatření, ale výhradně na návrh vlády. Pokud by Sněmovna v povolebním složení tato opatření nepotvrdila, normy by pozbyly platnosti.

Poslanci přijdou o peníze

Poslance zřejmě dnes čeká zásadní změna. Pokud rozhodnou o rozpuštění Sněmovny, rozhodnou tím zároveň i o tom, že od státu přestanou dostávat peníze. "Okamžitě zastavíme všechny platby. Nejen platy, ale i poslanecké náhrady, příspěvky na asistenty i peníze za ubytování pro mimopražské poslance," řekl MF DNES Roman Žamboch z tiskového odboru Sněmovny.
Pro dosavadní poslance to bude například znamenat i to, že by si měli sami platit zdravotní pojištění. A dostanou určitý čas na vyklizení kanceláří ve Sněmovně.