Právě to však podle nadace město poškodí. Ve své včerejší zprávě nadace uvádí, že má do Benátek po plánovaných úpravách připlouvat nejen více lodí, ale mají být také větší.
Tak, aby město obstálo v konkurenci s dalšími evropskými přístavy. Správa přístavu záměr potvrdila, ale trvá na tom, že úpravy se budou dělat s ohledem na životní prostředí.
Přístav, nebo památky?
Úpravy jsou podle ní nutné, aby město zvládalo rostoucí příliv turistů a zboží.Vloni navštívilo Benátky 21 milionů lidí, to je pětkrát více, než přijede turistů do Prahy.
Přestřelka dokresluje, jak je těžké vybalancovat dva životní zájmy Benátek: ochrana památek a přístav vedoucí k bohaté severní Itálii, střední Evropě a na ekonomicky zajímavý Balkán.
Správa přístavu hodlá investovat 260 milionů eur k hloubení zálivu a navigačních cest tak, aby jimi mohly proplouvat lodě dlouhé až 400 metrů. Lidé z nadace jsou znepokojeni, protože se má za to, že voda v benátském zálivu stoupá právě kvůli hloubení dna a provozu těžkých lodí. A to ohrožuje nízko položené ostrovní části starého města.
"Přístup velkých lodí má následky na stav laguny," říká Jane da Mosto, výzkumnice nadace Venice in Peril. "Ještě více bude zvedat příliv, což pro Benátky znamená více povodní," uvedla.
Město, které leží jen metr nad mořem a jehož nejnižší částí je nejkrásnější náměstí svatého Marka, se do vody ponořilo za posledních sto let o 23 centimetrů hlouběji. Většina expertů se shoduje, že vlny velkých lodí a proudy při dnu pomáhají odplavovat usazeniny, na kterých město stojí.
V zimě jsou Benátky pravidelně pod takzvanou vysokou vodou "acqua alta". Moře se dostává do ulic a lidé musí nazouvat vysoké holínky. Stoupající hladina zvyšuje četnost povodní, které jsou malebné leda pro turisty. Loni v prosinci zažily Benátky největší vodu za 22 let a mnozí experti varují, že s teplejším klimatem to bude jen horší.
Záplavám zabrání nový protipovodňový systém
Správa přístavu shazuje ze stolu obavy ekologů s tím, že v rámci rozšiřování přístavu zbuduje i obrovské protipovodňové brány, které se zvednou a v době povodní budou chránit město.
Systém dlouhý 1,5 kilometru za čtyři miliardy eur nese jméno po Mojžíšovi ze Starého zákona, který prošel se svým lidem prostředkem Rudého moře.
V provozu by měl být od roku 2014. Tím by měl být celý systém v rovnováze, píší úředníci ve zprávě. Podle nich je hloubení vodních cest nutné, protože jsou zanesené.
Hlouběji, než stanoví zákon, prý nepůjdou. Takzvané Mojžíšovy stěny nejsou všelék, oponují někteří znalci. Stěny brání provozu lodí, tedy se budou užívat jen v extrémních případech.
"Řešení nijak nesnižuje výšku moře v zátoce a nebrání vodám, které pomalu pohlcují benátské kameny a cihly," namítá profesor hydrodynamiky z Padovské univerzity Luigi D’Alpaos. "Mojžíš v nejlepším případě zvládne jen vysokou vodu, ale nic dalšího se tím neřeší," řekl.
Nadace Venice in Peril navrhuje, aby se raději daly peníze na vybudování dalších lagun, které už zmizely a chránily Benátky před vysokou vodou po dlouhá staletí. Jiní uvažují o dalším gigantickém projektu. Chtějí město celé vyzvednout napumpováním vzduchu do půdy pod ním.
