"V případě odvolání jsme velmi optimističtí," řekl Ňjan Win, když vcházel do soudní budovy v bývalé barmské metropoli Rangúnu. Odvolání podal nejen za Su Ťij, ale také její dvě společnice, které si minulý měsíc vyslechly stejný verdikt jako držitelka Nobelovy ceny míru.
Soud by měl o odvolání rozhodovat v pátek. Pozorovatelé ale optimismus právníka Su Ťij nesdílejí. "Tenhle případ je politický, nikoli právní," říká expert, který si nepřál být jmenován. "Dali ji do domácího vězení, protože si nepřejí, aby narušila volby. V takovémto případě a v takovéhle zemi nemá smysl podávat odvolání," dodal.
Junta odstavila Su Ťij od voleb
Celý případ Su Ťij začal jen pár týdnů předtím, než nejznámější disidentce světa vypršel poslední trest domácího vězení. V něm strávila 14 z posledních dvaceti let. Do jejího domu připlaval na začátku května tajně bez pozvání Američan John Yettaw a strávil tam dva dny.
Na zpáteční cestě ho zatkla policie a Su Ťij pak postavili před soud za porušení podmínek domácího vězení. Na verdikt čekala v přísně střežené věznici Insein až do 11. srpna. Zvláštní soud jí vyměřil tři roky vězení a nucených prací, junta ale trest snížila na 18 měsíců domácího vězení. - o rozsudku si více přečtěte zde
Rozhodnutí junty však bylo jen prázdným gestem. Docílila totiž přesně toho, o co při procesu usilovala - odstavit disidentku od voleb, které se v zemi uskuteční příští rok. Účast čtyřiašedesátileté ikony boje za lidská práva by totiž mohla otřást pozicí generálů, kteří zemi vládnou od roku 1962.
Verdikt si spolu se Su Ťij vyslechl i John Yettaw. Od soudu odešel se sedmi lety vězení, včetně čtyř let nucených prací. Po několika dnech ale na osvobozovací misi do Barmy vyrazil americký senátor Jim Webb a s předáky junty dojednal jeho propuštění. - více čtěte zde
