"I tak jsem mile překvapen. Po těch letech, kdy nám nikdo nedával za pravdu, je to pro mě útěcha. Co jsme si prožili, se penězi vůbec nedá měřit, hlavní je pro mě omluva," prohlásil hned po jednání Marek Kořínek, jediný ze čtyř sourozenců, který k soudu přišel. Zastupoval však sourozence Hanuše, Aleše a Renátu. Každý z nich požadoval od státu 2,2 milionu korun.
Rodina Kořínkových žalovala Českou republiku za problémy způsobené totalitním režimem. Děti perzekvovaných rodičů Jiřiny a Karla chtěly od státu necelých devět milionů za to, co jim socialistický stát způsobil.
"Neprokázalo se zcela politické pozadí perzekuce rodiny. Naopak to, že manželé Kořínkovi zanedbávali rodičovské povinnosti vůči dětem, je zřejmé. Přesto totalitní soudy neměly právo vůči rodině zasáhnout tak, jak to udělaly," řekl soudce Michal Ryška při vyhlášení rozsudku.
Státní zástupkyně: Děti poškozeny nebyly
Kořínek praktiky režimu vypočítával. "Domovní prohlídky, zatýkání, šikanování na pracovišti, neustálé sledování, to všechno jsme si prožili. Rodiče byli předními chartisty, já Chartu taky podepsal. Ale probíhalo to přes několik institucí. Takže naše podpisy se mohly ztratit třeba při domovních prohlídkách. Vše bylo jednoznačně politicky motivované," tvrdil před vynesením rozsudku.
Státní zástupkyně však o politickém pozadí perzekuce rodiny pochybovala. "Neprokázalo se, že by odebráním od rodičů byly děti nějak perzekvovány. Naopak je dokázáno, že rodiče péči o děti zanedbávali. A pak, pokud svému životnímu příběhu dávají nějaký politický podtext, rovněž není dokázano, že byli členy Charty. Jsou jen dopisy, že se přihlašují," řekla obhájkyně státu Miluše Pospíšilová.
Syn: Jsou to staré lži
Přestože dal soud tehdejší justici za pravdu, že se rodiče o děti málo starali, Kořínek to odmítá. "Opakovaly se tu staré lži a nepravdy v odůvodnění rozsudku. Ty se táhly už v předchozích letech diktatury a nás neustále pomlouvaly a šikanovaly. Když vyhodíte živitele rodiny z práce, jak potom nemají být ostatní v nouzi? Žili jsme si docela normálně," zvyšoval hlas Marek Kořínek.
Soud ovšem čtyřem pozůstalým rodiny Kořínkových přiznal odškodné po 125 tisících korun.
"Vodítkem při určení této náhrady byla skutečnost, že soudy v České republice přiznaly v minulosti odškodné 100 000 korun studentům, jimž režim odepřel možnost studovat," vysvětlil Ryška.
Před vyhlášením rozsudku se Marek Kořínek obořil na Miluši Pospíšilovou, která obhajovala stát: "Koho to vlastně zastupujete, jaká je ta vaše svobodná republika?" Pospíšilová totiž při jednání popírala politickou motivovanost případu.
Odebrání dětí a blázinec
Pronásledování rodiny začalo v roce 1967, kdy soudy zbavily Kořínkovy způsobilosti jednat s úřady. Roku 1973 rozhodl soud i o odebrání dětí. Rodiče pak byli vláčeni psychiatrickými léčebnami. - více o kauze Kořínkových čtěte zde
Ačkoli porevoluční justice v roce 1992 přiznala, že na to stát neměl právo, odškodné zatím rodina nedostala. Pozůstalí zatím dostali jen několik tisíc euro od soudu ve Štrasburku za průtahy.
"Zdůrazňuji, že to, co tu teď řešíme, není rozpad rodiny. Řešíme, zda nátlak vůči rodině byl motivován politicky," podotkl při posledním jednání u Krajského soudu v Brně soudce Michal Ryška.
Obhájce pozůstalých dětí tvrdil, že o tom má mnohé důkazy. Manželé Kořínkovi prý byli předními chartisty.
Při posledním jednání v půli července ovšem obhájce žádné důkazy nepředložil, právě proto byl případ odročen na tento pátek. "Je to naprosto ostudná a vleklá kauza. Už to chci vyřešit," prohlásil soudce Ryška.
Čtěte v SOBOTNÍ MF DNES
Další podrobnosti z pátečního soudu se dozvíte v regionálních přílohách Brno a Jižní Morava.
