Stojí sice v čele marginální strany jménem Suverenita a v poslední době ji stíhá jeden neúspěch za druhým: pohořela v eurovolbách a nevyšel jí ani konkurz na ředitelku České televize. Přesto svým způsobem poutá obrovskou pozornost. Fascinuje.
Znovu jsem si to uvědomil včera při čtení rozhovoru, který s ní na stránkách těchto novin vedla Barbora Tachecí. Jana Bobošíková má to, co žena, chce-li v mužském světe politiky uspět, zřejmě nezbytně potřebuje.
Vypouští do světa silná prohlášení, která tahají za uši. Například když zcela vážně říká, že i politik, tedy i ona, má přece právo stát v čele České televize, aby prosadil svůj politický zájem ("Každý člověk má nějaké preference.").
Ona by například jako ředitelka veřejnoprávní televize chtěla docílit odmítnutí Lisabonské smlouvy. Pro své plány je schopna spojit síly s kdekým zleva doprava: s Vladimírem Želeným, jako v roce 2004 v eurovolbách, anebo s komunisty, jako loni při prezidentské volbě.
Ani takovou schopnost nedokážete ignorovat a být k ní lhostejní. Co dál? O svém příštím úspěchu nikdy nepochybuje. Co by jiného srazilo na kolena, nad tím mávne rukou a jede dál ("Jsem přesvědčená, že v budoucnu výrazným způsobem promluvím do toho, jak bude Česká televize vypadat. Buď jako zákonodárce, nebo jako někdo v managementu.").
A když se k tomu přidá důrazný distanc od všeobecně nepopulárních kolegů ("Čím víc zblízka jsem poznala politiky, tím mi sebevědomí rostlo."), tak pak už je její místo v českém veřejném prostoru neotřesitelné.
A hned máte vysvětlení, proč se v nedávném průzkumu MF DNES umístila v první trojce politických lídrů, kterým lidé nejvíc věří. Na nějaký extra úspěch její Suverenity v říjnových volbách to sice nevypadá, ale přesto si "královna" Bobošíková nemusí zoufat. Viz její nedávná a dodnes strašně tajemná večeře s Jiřím Paroubkem.
Jedním možným důvodem schůzky mohla být případná podpora při volbě ředitele ČT. Jenže to by pak následně Bobošíková nedostala nula hlasů. Druhá možnost: marketingové oddělení Lidového domu, které podle vrtkavé přízně české veřejnosti určuje agendu ČSSD, vyhodnotilo Bobošíkovou jako další vhodnou partii po předchozích akvizicích Brožové, Šlégrovi a Zubové.
Proto čekám, kdy a na jakém místě volební kandidátky ČSSD se Bobošíková objeví. Případně půjde-li ČSSD do nějakého předvolebního spolku s její Suverenitou.
Bobošíková sice je "královnou" české politiky, ale jen jestli si stratégové Lidového domu všimli v onom průzkumu i jednoho dovětku: fandí jí hlavně lidé, kteří mají politiky plné zuby a k volbám nechodí.
