Autorská práva české umělce neuživí, říká šéf organizace, která je zastupuje

Zatímco práva po králi popu Michaelu Jacksonovi vydělávají dědicům miliony dolarů, v Česku si hudebníci ročně přijdou maximálně na desítky tisíc korun. Výběr peněz za užití písniček tu má na starosti mimo jiné Intergram, kterému šéfuje Martin Mařan. "Příjmy z práv v Česku nikoho neuživí," říká.

Martin Mařan | foto: MF DNES

Smrt Michaela Jacksona je nyní tématem číslo jedna. Hodně se skloňuje hodnota jeho autorských práv. Myslíte, že mohou dědice brzy vytáhnout z dluhů?
Záleží, jestli svá práva dávno neprodal. V anglosaském právu totiž můžete autorská práva prodat, to třeba v Česku nelze. Sám držel autorská práva Beatles. V těchto zemích je to bráno jako běžné zboží. Jistě měl především lukrativní smlouvy s vydavateli a výrazná procenta z prodeje. Věřím, že to všechno brzy jeho dluhy srovná.
Uživí české muzikanty tantiéma z práv?
Myslím, že z tantiémy v Česku nikdo nežije. Pro mnoho muzikantů je to příjemný vedlejší příjem, ale to je vše. Tady nejsme v Anglii nebo v USA, kde je normální, že uděláte jeden hit a jste na celý život zajištěný. V Česku je deset milionů lidí, čemuž odpovídají výdělky rádií a televizí, a to se projeví i v příjmech z užití děl. Je to úplně někde jinde.
Kolik od vás může ročně dostat nejúspěšnější český umělec?
Určitě může dostat až stotisícové částky. Navíc když je i autor, tak můžete spolu s příjmy od OSA dostat jednou tolik, ale do milionů to v Česku určitě nejde. Příjmy jednotlivých umělců vám neřeknu.
Když slyším píseň v rádiu, komu všemu z ní jdou peníze?
V případě písně v rádiu je to jedině OSA za autory a Intergram za ty, kteří píseň nahráli a vydali.
Dá se říci, o jakou sumu může jít v případě českého interpreta a jeho hodně hrané písně – řekněme rádiového hitu?
To se těžko odhaduje, řekněme, že opravdový hit může ročně pro umělce a výrobce vydělat 100 tisíc korun. Polovinu si rozdělí výkonní umělci a druhá polovina by šla pro výrobce, tedy nahrávací společnost. V případě, že interpret je i autor, tak třeba ještě jednou tolik.
Jak vůbec probíhá samo vybírání plateb za užití hudebních děl?
Správci, občanská sdružení nositelů práv, zastupují výrobce, umělce a autory při komunikaci s uživateli, hlavně s médii. Všichni dostávají stejně. U nás neexistuje exkluzivní smlouva, od nás dostává Karel Gott stejně jako nový objev. Rozdíly v příjmech spočívají pouze v hranosti.
Kde všude používání děl sledujete?
Snazší mapování je u rádií a televizí, těch není tolik. Horší je to u veřejných produkcích, třeba v restauracích, v hotelech, v diskotékách, obchodech, ale také na internetu. Zákon ukládá povinnost uživatelů se k platbám přihlásit. Jsme však realisté a víme, že sami bychom se asi nedočkali. Uživatele tak raději kontaktujeme sami. Používáme veřejné databáze restaurací, hotelů, snažíme se je urgovat po mailu, poštou, telefonicky.
Jak přesně probíhá monitoring médií z vaší strany? Máte na to nějakou firmu, či specializované oddělení?
V současné době samozřejmě vše probíhá elektronicky, naprostá většina vysílatelů používá různé selektory, užití té které písně je počítačově podchyceno a následně zpracováno jako podklad pro vyplacení odměny. Jsou to obrovské objemy dat, zpracováváme kompletní playlisty asi sedmdesáti rádií a sedmdesáti televizí, den po dni, hodinu po hodině, minutu po minutě.
Jaké máte nástroje, když odhalíte neplatiče? Co vám dovoluje zákon?
Jde o bezdůvodné obohacení, v zákoně je také zachycen princip při neoprávněném užití díla dvojnásobné sazby. Když poté vyloženě peníze vymáháme, užíváme upomínek, v krajních případech pak i soudů a exekutorů.
V jakých cifrách se vůbec poplatky pohybují, třeba v případě běžné restaurace, kde vyhrává rádio?
Nejde o žádné děsivé částky. U hospody, kde mají rádio, to mohou být třeba tři koruny denně. To mají na jednom pivu. Nejsou to zásadní sumy, které by měly podniky zničit. Ze strany firem jde spíše o neochotu se k této povinnosti přihlásit.
Koordinujete nějak výběr a výši poplatků s ostatními správci autorských práv, třeba s OSA?
Intergram a OSA vybírají poplatky zcela samostatně. Navíc se liší pole jejich působností. Zatímco OSA vybírá i za živé vystoupení, protože zastupuje autory, Intergram vybírá jen za zvuková komerční díla, která byla již zaznamenaná a zobchodovaná. Vždy je to o konkrétních a individuálních dohodách s uživateli, tudíž o koordinaci nemůže být řeč.

Kdo je Martin Mařan

Martin Mařan (43)

Vystudoval VŠE v Praze. Píše texty písní a je také autorem několika knih. Krátce byl předsedou Akademie populární hudby, šéfem Intergramu je od roku 1998.

Intergram

Vybírá peníze pro výkonné umělce a­také výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů, nikoliv autory. V Česku zastupuje k 80 tisícům nositelů práv a dědiců. V loňském roce vybral 372 milionů korun, přičemž náklady měl asi 52 milionů.