Novelu zelení předložili poslancům 18. června. Podle politologa Josefa Mlejnka načasování návrhu souvisí s předčasnými říjnovými volbami. "Pravděpodobně je to předvolební tah, teď už bude všechno předvolební tah," domnívá se Mlejnek.
To v jistém slova potvrdil i šéf zelených Ondřej Liška, který věří, že jim návrh ve volbách pomůže. "Chceme vidět, jak se k tomu politici postaví před volbami, zda se budou chtít voličům zpovídat z případného zamítavého hlasování," řekl Liška iDNES.cz.
SZ: Stát neomezuje práva zákonodárců
imunita nyníImunita se nyní vztahuje na veškeré jednání zákonodárců, například i na dopravní nehody. O vydání k trestnímu stíhání rozhoduje Sněmovna či Senát. Pokud se rozhodnou zákonodárce nevydat, nemůže |
Imunita podle zelených ztrácí na významu, protože dnes podle nich nehrozí, že by stát omezoval práva poslanců a senátorů.
Pokud by byl zákonodárce přistižen přímo při páchání trestného činu nebo bezprostředně po něm, mohla by ho policie na rozdíl od současné praxe zadržet. Postup by pak byl stejný jako při vyšetřování běžných pachatelů.
"Dvacáté výročí od listopadu je navíc symbolická doba na to, abychom se široké a nesmyslné imunity konečně zbavili," myslí si Liška.
Sněmovna v tomto volebním období zbavila imunity poslance ODS Ondřeje Plašila, který podle policie řídil opilý. Stejně rozhodla v případě poslance KSČM Josefa Vondrušky, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. - čtěte Poslanci vydali bývalého dozorce Vondrušku policii
Omezit imunitu bude těžké
Prosadit návrh na omezení imunity však nebude vůbec snadné. Během posledních jedenácti let vzešlo z pera ministrů, poslanců či senátorů několik podobných návrhů, zákonodárci ale legislativní změnu prakticky vždy pohřbili.
V květnu 2006, pár týdnů před volbami, Sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Imunita se měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. V listopadu však sněmovní návrh nejtěsnější většinou hlasů zamítl Senát.
Následně začal projednávat vlastní a přísnější variantu omezení imunity s tím, že by se měla vztahovat jen na jejich projevy v parlamentu. Senát pro svůj návrh získal v dubnu i souhlas vlády. V červnu 2007 ale narazil v Poslanecké sněmovně, neuspěl už v prvním čtení. Změnu ústavy poslanci vrátili horní komoře k dopracování.
Zatím poslední neúspěšný, pokud se datuje do února loňského roku. Tehdy dolní komora zamítla senátní návrh, podle kterého měl parlament do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Se senátním návrhem tentokrát nesouhlasil ani kabinet Mirka Topolánka. - čtěte Poslanci zamítli senátní návrh na omezení imunity
Benda: Před volbami se to schválit nestihne
Čerstvý návrh zelených jde do vlády v balíčku s dalšími dvěma novelami. Kromě částečného zrušení imunity chtějí zelení zakázat takzvané přílepky k zákonům a změnit způsob výběru členů mediálních rad.
I kdyby nyní Fischerův kabinet návrhy nepodpořil, posoudí je Sněmovna. Ta by o nich měla podle představ zelených rozhodnout už v prvním čtení. Pouze návrh omezit imunitu, což je změna ústavního zákona, nelze ve zrychleném řízení projednat.
Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda ale již dříve řekl, že neočekává, že by se na zářijové schůzi dolní komory cokoli schvalovalo narychlo v prvním čtení. Je to totiž poslední jednání poslanců před volbami, které budou 9. a 10. října.