"Nevěřím že by ústav byl zrušen," řekl Žáček na otázku čtenáře, zda se v případě vítězství ČSSD ve volbách o osud své instituce nebojí. Ústav je totiž trnem v oku komunistům a části sociálních demokratů.
V poslední době se stal terčem kritiky nejen kvůli zmíněným kauzám, ale i dalším excesům. Z ústavu odešla řada historiků, kterým se nelíbil Žáčkův styl vedení, a na veřejnost se dostaly informace o statisících utracených za novou ředitelskou kancelář. Žáček ale přesto svou instituci hájí a někteří další historici mu dávají za pravdu.
ON-LINE ROZHOVOROdpovědi Pavla Žáčka čtěte zde |
Díky ústavu se konečně dostaly na veřejnost tisíce stran dokumentů bývalé komunistické tajné policie a kdysi tajné písemností mají jednoho správce. V badatelně nyní každý zájemce dostane kompletní informace nejen o lidech, kteří s StB spolupracovali, ale i další dokumenty popisující její práci.
Ústav se ale ocitá v křížové palbě. Zatímco řada politiků mu vyčítá, že zveřejňuje, co nemá, a překračuje své pravomoci, je zároveň podezírán ze zatajování informací.
Nedávno tak soud projednával žalobu poslance za ČSSD Pavla Ploce, vedeného v seznamech důvěrníků vojenské kontrarozvědky, podle kterého ústav zveřejnil informace nad rámec své působnosti.
Aktivista Stanislav Penc ale zároveň chystá jinou žalobu z důvodů zcela opačných - ústav mu odmítl poskytnout kompletní databázi spolupracovníků vojenských špionů. Penc přesto na internetu zveřejnil dvě databáze bývalé StB.
"Vnímám to jako mediální přestřelku vyvolanou S. Pencem s politickým podtextem. Nevím, zda takto Standa zahajuje svoji volební kampaň, tvrdil mi včera, že nikoliv, ale kdo ví. Zásadně odmítám zatahování ústavu i Archivu bezpečnostních složek do politických hrátek," reagoval v chatu Žáček.
