"Předpověď kvůli tomu přepočítáváme i několikrát denně," říká Marian Sandev, šéf centrální předpovědi počasí v Českém hydrometeorologickém ústavu.
Meteorologové už několikrát slibovali pořádné oteplení až tropické teploty, vytrvalé deště se měly dát na ústup. Ale museli předpověď změnit. Nepomáhají sebemodernější přístroje ani počítačové modely.
Meteorologové neumějí předem říci, v jakých konkrétních obcích a údolích by se lidé měli bát. Na to je bouřkové počasí příliš nestálé.
"Umíme předpovědět, v jakém kraji bude pršet. Ale bouřky se objevují náhle a nedá se říci, kde přesně a jak dlouho potrvají," vysvětluje Sandev. Už v pondělí odpoledne a vpodvečer se bouřkové předpovědi vyplnily – přívaly vody padaly například na Pardubický kraj a na jižní svahy Jeseníků. - více o bouřkách čtěte zde
Počasí tady "věští" Aladin
Dívám se na čtyři velké obrazovky s mapami České republiky. Čtyři různé počítačové programy na nich v místnosti centrální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu modelují, kde bude v nejbližších třech hodinách pršet.
Zatímco český program Aladin tvrdí, že kromě severní Moravy to bude zejména na Vysočině a na jihu Čech, další v Evropě běžně používaný program vidí slejvák na celé Moravě. Jinde přitom nechává lidi v suchu.
"Je na meteorologovi, aby i na základě svých zkušeností vytvořil předpověď vycházející se všech těchto výpočtů," popisuje běžnou praxi Sandev.
Podle něj se může stát, že jeden program "usoudí", že následující dny nebude víc než dvanáct nad nulou, kdežto další to vidí na patnáct a ještě jiný na osmnáct.
Ty černé puntíky jsou blesky
V pondělí měl v komořanském ústavu hlavní službu Miloš Dvořák. "Tady spadlo devadesát mililitrů srážek za hodinu," ukazuje na počítači a z dalších údajů vyčte, že takhle pořádně zmokli v Moravské Třebové.
U zobrazení srážek platí, že čím teplejší barva, tím hůře – když prší víc, nastupuje oranžová, nebo dokonce červená barva. "Černé puntíky jsou blesky," vysvětluje Dvořák.
Ze záznamu také vidím, kolik vody a bouřek se prohnalo minulý týden Novojičínskem, kde voda zabila několik lidí. Podle meteorologa Sandeva to byl mimořádný a nepředvídatelný jev.
"Když ale takovou bouřku vidíme, můžeme varovat před jejím dalším postupem, upozorníme třeba hasičský záchranný sbor," dodává. Přesto je dnešní předpovídání počasí, kdy modely vycházejí z družicového sledování vývoje oblačnosti, mnohem přesnější než před pár desítkami let.
Spolehlivě? Tak na tři dny
Tehdy si hydrometeorologové museli vystačit především s hlášením z pozemních stanic a složitě ručně kreslit mapy, na kterých si spojovali třeba místa se stejnou výší tlaku. Ostatně tomu odpovídalo i televizní hlášení počasí – mluvilo se o tom, kde je jaká fronta a tlaková výše a níže, dneska se rovnou dozvíte, kde a jak má být.
I tak však nelze čekat, že se dočkáme stoprocentně úspěšných předpovědí. "Na to je počasí příliš nestálé," říká meteorolog Sandev. Podle něj se lze spolehnout na detailní předpovědi na dva tři dny dopředu, s rezervou pak na sedmi- až osmidenní.
Hydrometeorologický ústav vydává celostátní a krajské předpovědi. "Ale není možné říci, že bude přívalový déšť třeba v údolí Berounky. Můžeme pouze upozornit na možné riziko," tvrdí šéf předpovědi.
Podrobnější lokální předpovědi dělají meteorologové pro letiště, kupují si je filmaři, ale také třeba pivovary nebo výrobci zmrzliny, když chtějí vědět, jak půjde na odbyt jejich zboží.
