"Hrozí kontaminace zdrojů pitné vody," varoval hlavní hygienik Michael Vít. Riskantní je také jíst potraviny, do nichž mohla natéct voda. Všechny by se měly vyhodit. "Jinak hrozí alimentární infekce, to znamená průjmové infekce," uvedl Vít.
MZČR radí, jak se bránit infekcímMinisterstvo vydalo manuál, jak se chovat po povodních |
Lidé by si také měli mýt ruce pokaždé, když se dotkli věcí, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly. Kromě mytí před jídlem či pitím by se měly ruce mýt i před kouřením. "Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky na jedno použití," stojí v návodu, který vydalo pro případ povodní ministerstvo zdravotnictví.
Povodeň s sebou totiž přináší riziko zvýšeného výskytu žloutenky, salmonelózy, úplavice nebo leptospirózy. Posledně jmenované onemocnění šíří potkani, krysy a hraboši, jejichž moč a výkaly se dostanou do vody. Způsobuje různé typy horečnatých infekcí, typické jsou horečky kolem 40 stupňů, třesavka, zimnice, bolest hlavy a svalů, hlavně šíjových a lýtkových. Nemoc provází také zánět spojivek a plic, zasaženy jsou ledviny a játra.
Leptospiróza je v období záplav dokonce větším rizikem než obávaná žloutenka. "Lidé by měli chodit ve vysokých botách, v žádném případě nechodit vodou bosí. Důležité je také se pořádně umývat," doporučil hygienik jako ochranu. Z dlouhodobého hlediska je podle Víta důležité správně ošetřit vlhké domy a studny.
Podle hlavního hygienika se lidé během povodní a po nich chovají zpravidla zodpovědně. "Zažili jsme povodně v letech 1997, 2000 a 2004 a ani při jedné z nich nebyl vyšší výskyt infekčních onemocnění. Lidé se zodpovědně chránili," vzpomíná Vít.
Pouze v roce 1997 byl vyšší výskyt leptospirózy. "Weilova žloutenka, což je těžká forma leptospirózy, způsobila během povodní úmrtí čtyř osob, z toho dvou záchranářů pracujících v záplavovém území. Od roku 1963, kdy se začala tato nemoc povinně evidovat a hlásit, na ni u nás zemřelo už 43 lidí," řekl ČTK Kamil Zitek z národní referenční laboratoře pro leptospiry.
Kvůli obavě ze žloutenky hygienici kontrolují zasažené oblasti a plánují hromadné očkování dětí proti ní. "Požádali jsme hlavního hygienika, aby vyhlásil mimořádné očkování," uvedla vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.
Předpokládá, že souhlas dostanou a v nejbližších dnech dodají dětským lékařům na Novojičínsku očkovací vakcínu proti žloutence typu A, která se může šířit kontaminovanými potravinami a vodou. "Odhadujeme, že pediatři v postižených oblastech zdarma naočkují 1 500 dětí ve věku od 1 roku do 15 let, jde o vnímavou populaci, která nebyla naočkovaná po záplavách v roce 1997," vysvětluje Martinková.
Hlavní hygienik také doporučuje rodičům více dbát na hygienu svých dětí. Hygienické návyky nemají ještě tak vžité.
Odborníci začnou také prověřovat, zda se některý z letních táborů neměl konat na místě postiženém povodní. V takovém případě by jej organizátoři zřejmě přesunuli na jiné místo. "Určitě se nemůže konat v zasaženém místě," ujistil Vít.
