Lékař mu sdělil špatnou zprávu, kterou Stanislav už dávno tušil. Přesto je za ni vděčný. "Operatér mi řekl, že je strašně malá šance, že by to nádor nebyl," říká mladík.
Jeho putování od lékaře k lékaři začalo v prosinci, výsledky dostal do rukou před několika dny. "Na interně mi řekli, že to není jejich starost, že tam chodit nemám. Praktická doktorka mi sdělila, že když si to nemocnice rozléčila, ať si to také doléčí. Na infekčním mě dál léčit odmítli, protože testy neprokázaly infekci. Onkolog mi řekl, že dokud to není nádor, tak ho to nezajímá," shrnuje student.
Před Vánocemi si všiml na krku podivné boule. "Tehdy jsem šel ještě ke svému dětskému lékaři. Poslal mě na ultrazvuk. Tam mě odborník prohlédl a řekl, že to časem splaskne. Byl jsem tedy v klidu," líčí první zážitky. Jenomže boule se ani nepohnula.
Stanislav: Zdálo se mi, že to mají pevně v rukáchČtěte na blogu iDNES.cz |
"V únoru jsem dostal angínu a obvodní lékařce jsem řekl i o bouli, dala mi antibiotika a dál nic neřešila," pokračuje Stanislav. Teprve krční specialista ho poslal na internu do nemocnice. Po dvou dnech mu lékaři provedli biopsii. Ale opět se dozvěděl, že je zdravý. "Chirurgům se nádor nezdál už při operaci, ale patolog nic nenašel," popisuje nemocný student. Boule však byla na krku dál.
Přes známost si zařídil konzultaci v nemocnici v jiném městě. "Poradili mi, ať se obrátím na jakoukoli hematoonkologii. Další vyšetření potvrdila podezření."
Kvůli nemoci odstoupil od maturitní zkoušky, teď chce napřít síly na léčbu a uzdravení.
Případy pochybení se množí
Podobnou anabází si prošla i Kamila. "Celý rok mě gynekolog ujišťoval, že laboratorní výsledky jsou v pořádku a že mi nic není. Ale pořád mi nebylo dobře a tak jsem šla jinam. Další test bohužel potvrdil mou obavu," říká mladá žena s nádorem na děložním čípku. Dnes se Kamila soudí se svým lékařem a laboratoří, kde její výsledky hodnotili.
Právo na "druhý názor" lékaře není v Česku zakotveno v žádném zdravotnickém zákoně. Pacientovi se tak teoreticky může stát, že vyšetření u dalšího doktora neproplatí pojišťovna. I když lékaři upozorňují, že druhý názor bývá důležitý, pacienti si ho často musí "vybojovat".
"Možnost obrátit se legálně na dalšího lékaře a požadovat jeho názor na navrženou léčbu bylo součástí zákona o zdravotních službách, který bohužel nebyl přijat ve Sněmovně," vysvětluje Vlastimil Sršeň z ministerstva zdravotnictví.
"V naší nemocnici máme ambulanci pro druhé posouzení, ve světě je to běžné. Například u lymfomu, který se může vyvinout do dalších onemocnění, doporučuji i další testy v laboratoři," nabádá Bohuslav Konopásek, onkolog pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Právě výměna laboratoře zachránila život Kamile. Až do letoška neměla žádná česká žena jistotu, že se stěry z gynekologické prohlídky dostanou do těch správných rukou.
Chybovali lékaři i laboratoře. "Při auditu splnilo kritéria jen devětačtyřicet ze sta laboratoří," říká náměstkyně ministryně Markéta Hellerová. Výsledky, jak kvalitně laboratoře pracují teď, bude mít ministerstvo až v příštím roce. "Dosud o tom nikdo nemá přehled," dodává gynekolog Vladimír Dvořák.
"Druhý názor" však není návodem pro hypochondry, kteří lékaře obtěžují s domnělou nemocí. Pacient by měl jít za druhým lékařem až v případě, že jsou jeho potíže zjevné a neustupují.
U těžkých případů doporučuje "druhé posouzení" i Jan Žaloudík, profesor Masarykova onkologického ústavu. "Názor druhého odborníka by měl pacient slyšet. A hlavně by mu měl rozumět. Devadesát procent pochybností vyplývá z nedostatečné komunikace," říká onkolog.
