Podle soudu se neprokázalo, že by se Helmut Huger, Karel Kučera a Jaromír Prokop pokusili bývalého majitele pražské diskotéky v červenci 1994 odstranit právě oni.
Útoky podle obžaloby zosnovali tehdejší provozní ředitel erotického podniku Prokop a podnikatelův německý společník Huger s cílem ovládnout podnik a získat Jonákův podíl. Prokop chtěl prý také omezit konkurenci pro další podnik, ve kterém také figuroval.
Kučera měl nejprve 8. července 1994 umístit výbušninu na podvozek podnikatelova auta. Muž podle spisu ujel asi 500 metrů, pak nálož explodovala. Výbuch poškodil auto a okna okolních domů, podnikatel však z útoku vyšel bez zranění.
Druhý neúspěšný pokus se stal podle spisu další den kolem 03:30. Huger podle obžaloby vylákal muže na parkoviště za podnikem, kde na něho Kučera údajně vystřelil. Ani tentokrát však podnikatel nezemřel. Střela ho zasáhla do hlavy, pronikla tváří, zlomila mu několik zubů a zasáhla jazyk.
Soudkyně: Nepřátel měl mnohem víc
"Žádný z důkazů neprokazuje vinu obžalovaných," řekla při vynesení rozsudku předsedkyně prvoinstančního senátu Eva Brázdilová. "Přímé důkazy nemáme žádné. Z našeho pohledu se nedá ani říct, že bychom měli důkazy nepřímé," dodala při odůvodnění verdiktu. Podnikatel je sice podle ní přesvědčen o tom, že za útoky stáli právě obžalovaní, podle soudkyně jsou to ale pouze jeho domněnky. "Měl mnohem víc nepřátel," uvedla.
Podle soudkyně se sice prokázalo, že na auto podnikatele byl nainstalován výbušný systém a muž byl následně postřelen, důkazy ale na odsouzení obviněné trojice nestačí. V prvním případě nebyli u výbuchu žádní svědci a nikdo ani neviděl, že by s autem někdo něco dělal, uvedla Brázdilová.
V případě střelby pak dala za pravdu obhájcům a řekla, že důvěryhodnost svědků je v mnoha případech sporná. Jako příklad uvedla výpověď muže, který soudu řekl, že na žádost Prokopa zašel k podniku pro odhozenou pušku a přinesl mu ji. Policie přitom již předtím místo prohledala.
Někteří svědci navíc podle ní své výpovědi změnili. Podivila se i nad tím, že některé lidi policie v souvislosti s případem objevila až v roce 2006, tedy 12 let poté.
Podle Brázdilové se neprokázal ani majetkový motiv útoků. Další Prokopův podnik byl jiného druhu, a tak by nešlo o konkurenci, uvedla s tím, že bar v té době navíc ani nebyl v provozu. Huger zase podle soudkyně neměl v případě smrti podnikatele možnost podnik převzít.
Mezi svědky byli i členové takzvaného Berdychova gangu. Prokop byl v minulosti pravomocně odsouzen v procesu s gangem kolem Davida Berdycha ke 13,5 roku vězení jako organizátor několika zločinů. Podle soudu byl "duchovním vůdcem gangu". Právě v podnikatelově klubu se počátkem 90. let Prokop, Berdych a další z gangu seznámili - vesměs tam pracovali jako ochranka.
