Senátní úpravy nyní posoudí Sněmovna, která má možnost horní komoru přehlasovat. Pokud by to nestihla před koncem června, ředitelé škol majetková přiznání budou muset letos předložit.
Někteří ředitelé již přiznání vyplnili a poslali na ministerstvo, shodli se však, že v podstatě neměli co přiznávat. Včasné schválení původní novely je nejisté i kvůli tomu, že normu ještě dostane k podpisu prezident.
Senátoři svůj postoj zdůvodňovali tím, že zákon o střetu zájmů v současné podobě neplní svůj účel, kterým je pomoc při odhalování korupce. Navíc je podle nich neustále měněn. Sněmovna prosadila rozšíření zákona o střetu zájmů i na ředitele škol loni na jaře přes nesouhlas senátorů i Václava Klause.
Normu předložili tři poslanci stran dosavadní vládní koalice včetně bývalého ministra školství Ondřeje Lišky. Podle něj hrozba střetu zájmů ředitelů škol a jejich zástupců není natolik závažná, aby ospravedlňovala povinnost oznámení o majetku a další zásahy do ústavou zaručeného práva na soukromí.
Majetková přiznání musejí kromě ústavních činitelů a řídících pracovníků státních nebo obcemi zřízených institucí předkládat také šéfové ústředních státních orgánů, ředitelé tajných služeb nebo členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů. Již loni byli povinnosti zbaveni soudci a státní zástupci, přibyla naopak některým policistům.
