Začal návrat lidí na Měsíc. Sonda LRO letí hledat místo pro přistání

Oči výzkumníků z NASA se opět upírají k Měsíci. Po odkladu startu raketoplánu Endeavour Američané ve čtvrtek vyslali k nejbližšímu souputníku Země sondu Lunar Reconnaissance Orbiter. Ta má za úkol připravit návrat lidí na Měsíc. Poslední astronauti tam byli v roce 1972.

Start satelitu LRO a sondy LCROSS k Měsíci (18. 6. 2009) | foto: NASA

Raketa se satelitem odstartovala ve třetí možný čas, tedy v 17:32 východoamerického času (23:32 SELČ). Tomuto času předcházely dvě možnosti o deset, respektive dvacet minut dříve, vedení mise ale čekalo, až se na Floridě zlepší počasí. I v okamžik startu nicméně bylo zataženo.

Návrat na Měsíc začíná 37 let po jeho opuštění

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal tuto misi na Měsíc po dlouhých 37 letech od chvíle, kdy pilotované lety na největší přirozenou oběžnici Země skončily. Astronautů se po Měsíci prošlo dvanáct.

Kalendáře na Zemi ukazovaly 14. prosince 1972, když se Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými kořeny, naposledy podíval na měsíční povrch při návratu do lodi Apollo. "Když teď opouštíme Měsíc v (údolí) Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a jak se s boží pomocí vrátíme, v míru a naději pro celé lidstvo," řekl tehdy "poslední muž na Měsíci".

OFICIÁLNÍ WEB MISE K MĚSÍCI

Webové stránky Lunar Reconnaissance Orbiteru

Doba se ale změnila. Dobytí Měsíce na přelomu 60. a 70. let dvacátého století bylo výsledkem nebývalých vesmírných závodů dvou znepřátelených velmocí studené války - Spojených států a Sovětského svazu. Sondu LRO vynese na její měsíční pouť raketa Atlas 5, odvozená z mezikontinentální balistické střely, jimiž na sebe oba bloky tehdy mířily.

"Primárním cílem LRO bude přípravný průzkum před budoucími lety na Měsíc. Konkrétně bude sonda hledat bezpečná místa pro přistání, hledat nerostné zásoby se zvláštní pozorností na led a zkoumat vliv dlouhodobého vystavení radiaci na Měsíci. K tomu LRO také přinese hodně vědeckých poznatků, které nám pomohou lépe pochopit složení a topografii Měsíce," uvádí NASA.

Vizualizace termosnímku měsíčního kráteru. Podobné by měl přinášet i satelit LRO. Zdroj: NASA

Satelit bude proto mít k dispozici arzenál sedmi vědeckých přístrojů (viz níže). Po nízké polární dráze kolem Měsíce - asi padesát kilometrů nad povrchem - bude téměř dvoutunová družice podle představ NASA kroužit nejméně rok s možným prodloužením na pět let.

Součástí mise je i menší sonda LCROSS. Nejprve na měsíční povrch dopadne horní stupeň její pohonné rakety Centaur, který dopadem do jednoho z kráterů vyvrhne prach, aby LCROSS mohla zkoumat, zda v něm jsou stopy po molekulách vody. Ta totiž bude pro dlouhodobou lidskou expedici na Měsíc životně důležitá. Doplňková sonda nakonec sama dopadne na měsíční povrch.

Na počest Columbie

Mise sondy Lunar Reconnaissance Orbiter ke 380 tisíc kilometrů vzdálenému Měsíci předznamenává větší zaměření USA na vesmírné lety. Že Američané od pilotovaných letů necouvnou, oznámil v lednu 2004, krátce po zničení raketoplánu Columbia a smrti všech sedmi astronautů na jeho palubě, tehdejší americký prezident George W. Bush.

VYBAVENÍ SONDY LRO

Lunar Reconnaissance Orbiter ponese celkem sedm zařízení určených k průzkumu Měsíce.

Teleskop pro měření radiace pro určení, jaká místa jsou pro budoucí astronauty potenciálně nebezpečná

Radiometr pro nalezení zásob měsíčního ledu

Mapovací zařízení pro průzkum Sluncem neosvícených oblastí, jako jsou například dna kráterů na pólech

Neutronový detektor mapující oblasti bohaté na vodík a tedy další potenciální zdroje ledu a vody pro budoucí lidskou misi

Laserový výškoměr, který se zaměří na možná přistávací místa, změří například jejich sklon, určí druh povrchu a vytvoří trojrozměrnou mapu povrchu Měsíce. Data z výškoměru se také mohou hodit při výběru místa pro měsíční solární elektrárnu

Fotografické vybavení na zmapování pólů (dva normální fotoaparáty) a potenciálních vhodných míst pro přistání (třetí zařízení pracující v ultrafialové části spektra)

Radar pro zmapování polárních regionů a hledání ledu, na němž si NASA mimo jiné otestuje komunikaci s pozemní stanicí

Program s názvem "Vize průzkumu vesmíru" počítá s dokončením Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2010 - v tomto roce také dolétají raketoplány. To se zatím víceméně daří plnit. Skluz ale nabírá projekt Orion - vesmírné lodi podobné kabinám Apolla, ale větší. Jeho vývoj měl skončit v roce 2008, první let s lidskou posádkou byl v plánu do roku 2014. NASA tento program nazvala Constellation.

Vizualizace LRO nad Měsícem. Zdroj: NASA

Robotický průzkum Měsíce, na který se vydává LRO, připraví půdu pro návrat lidí na Měsíc v roce 2020. Alespoň v plánech a kalendářích programu Vize průzkumu vesmíru.

A pak je na řadě Mars.