Skrývali hrdiny a stříleli po gestapu. Pomník dostali po 67 letech

Aktéři nejuznávanější odbojové akce v okupované Evropě, atentátníci na třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, dostali pomník. Po sedmašedesáti letech. Ale nejen oni. Kromě Kubiše a Gabčíka pomník patří i 293 Čechům, kteří jim pomáhali.

Slavnostní odhalení památníku parašutistů, kteří spáchali atentát na Reinharda Heydricha. (27. května 2009) | foto: MF DNES

"Pozor! Atentátníci!" vykřikl řidič zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, když na kraji chodníku prudké zatáčky v Praze-Holešovičkách spatřil Josefa Gabčíka se samopalem. A místo aby dupl na plyn, uposlechl slepě rozkaz svého šéfa: "Okamžitě zastavit!"

POMNÍK

Pomník stojí v takzvané kobyliské zatáčce, kde parašutisté na Heydricha zaútočili. Dosud tam žádný oficiální památník nebyl.

Dílo výtvarníků Davida Moješčíka, Michala Šmerala, Miroslavy Tůmové a Jiřího Gulbise tvoří desetimetrový podstavec, na jehož vrcholu stojí trojice bronzových parašutistů v anglických uniformách. Jde o jeden z největších pomníků odhalených v ČR po roce 1989, který je i s figurami na vrcholu vysoký téměř 11 metrů.

Slavnostního odhalení se zúčastnilo zhruba 400 lidí, mezi nimiž byli účastníci odboje za druhé světové války. U pomníku stála dobová vojenská technika a hráli skotští dudáci.

Pomník odhalili za zvuku české hymny ministr obrany Martin Barták, předseda Senátu Přemysl Sobotka, starosta městské části Praha 8 Josef Nosek a jeho zástupkyně Vlastimila Lutková, kteří přednesli projevy.

(zdroj: ČTK)

Jakkoliv jsou okolnosti atentátu známy, ze zprávy šéfa vyšetřovací komise Heinze Pannwitze, kterou se MF DNES podařilo před časem exkluzivně získat z Archivu hlavního města Prahy, vyplývají překvapivé detaily: Gabčík, jemuž selhala zbraň, si například hleděl s Heydrichem do očí z pouhého metru a půl. Zjistilo to gestapo při rekonstrukci činu, jejíž součástí bylo i pečlivé zaměřování postav na místě.

Parašutista se vzpamatoval první: praštil se samopalem a sprintoval pryč. V tu chvíli Jan Kubiš hodil na kabriolet bombu. "Její střepina těžce poranila SS-Obergruppenführera," popsal Pannwitz akci. Vyšetřovatelé určili i přesný čas akce: 10.35 hodin. Psal se 27. květen 1942.

Nejdříve porod, pak poprava

Podrobně popsány byly v literatuře i další osudy Kubiše a  Gabčíka ze skupiny Anthropoid a ostatních pěti parašutistů. Po mnohahodinovém těžkém boji v kryptě kostela Cyrila a Metoděje spáchali v bezvýchodné situaci sebevraždu.

Velmi málo, a mnohdy vůbec nic, se však ví o 293 ženách, mužích a dokonce i dětech, kteří vojákům, vysazeným v protektorátu z Velké Británie, pomáhali. Anebo se v očích nacistů provinili příbuzenskými svazky s parašutisty.

Badatel Jaroslav Čvančara je shromáždil až po mnohaleté práci a teprve v poslední době se s nimi postupně seznamuje veřejnost. Právě hrdinství těchto lidí symbolizuje třetí postava výsadkáře na pomníku, který bude dnes odhalen. Až dosud žádný neměli.

"Jen z rodin Jana Kubiše a Josefa Valčíka (skupina SILVER A) skončilo na popravišti po čtrnácti lidech. Těhotná Valčíkova sestra Františka Sívková nejdříve porodila chlapečka a až potom ji poslali do plynu," říká Čvančara.

Trochu záhadné auto

Černý kabriolet Mercedes 320 C, ve kterém byl před sedmašedesáti lety smrtelně zraněn Reinhard Heydrich, zůstal po atentátu poničený a s prázdnou pneumatikou trčet v Libni. Jeho další osud je malou záhadou. Až do poloviny 80. let se o něm nevědělo. Pak jej lidé z Národního technického muzea objevili ve sbírce Filmového studia Barrandov. Nikdo nebyl schopen říci, jak se tam vůz dostal. Až po letech se našly peníze na jeho zrestaurování. Dnes je mercedes uložen v depozitáři technického muzea.

Gestapo však podle něj běsnilo při pátrání po parašutistech i z jiného důvodu. Ani odveta za likvidaci Heydricha totiž nezlomila odpor stovek českých odbojářů, kteří pomáhali parašutistům.

Jedním z nich byl kapitán Karel Pavlík, který s nacisty už jednou bojoval, a to hned při obsazování Čech a Moravy v roce 1939. Tehdy dal ve Frýdku-Místku rozkaz k palbě proti přijíždějící německé pěchotě. Její velitel mu za statečnost vzdal dokonce čest a propustil ho. Za spolupráci s parašutisty byl však po boji s gestapem zatčen a popraven.

Šéf vyšetřovatelů Pannwitz ve své zprávě přiznává, že "zatýkání doprovázely závažné přestřelky, které vedly k úspěchu až po použití samopalů a granátů".

Odvaha Pavlíkova přítele Oldřicha Frolíka, jehož byt sloužil jako shromaždiště parašutistů vyslaných do protektorátu, však už Pannwitze dočista vyvedla z míry. Když si totiž pro Frolíka přišlo gestapo, řekl jen: "Moment, vezmu si kabát," a vzápětí začal střílet. Dva gestapáky zabil, třetího těžce zranil. K útěku navíc Frolík použil jejich auto. Později ho gestapo přece jen dostalo.

Zastřelen byl kvůli pomoci parašutistům i Antonín Ivanov (otec spisovatele Miroslava Ivanova). A stejně skončila i oční specialistka Milada Frantová, která pomáhala léčit poraněného Kubiše.

Dva osudy z 293

Oldřich Frolík spolupracoval s odbojovou skupinou Jindra i s parašutisty. Když si pro něj přijelo gestapo, zastřelil dva tajné, jednoho těžce zranil.

Františka Sívková (Valčíkova sestra) porodila a teprve pak ji popravili. Syna (dnešního známého knihkupce Vratislava Ebra) vychovali adoptivní rodiče.

"Příběh čtrnáctileté Jindřišky Novákové, která ukryla zakrvácený velociped, na němž z místa atentátu ujížděl Kubiš, je sice znám, ale i toto děvče patří do seznamu 293 hrdinů, kteří byli popraveni v Mauthausenu," říká historik Šustek.

Smrt při zdravotní prohlídce

Státní tajemník K. H. Frank si dokonce osobně zkontroloval přípravy na popravu tří stovek Čechů v koncentračním táboře Mauthausen, která se uskutečnila ve dvou vlnách: 24. října 1942 a 26. ledna 1943.

"Nacisté si totiž uvědomovali, že neposílají na smrt zbabělce, a chtěli, aby Češi do poslední chvíle nevěděli, že jdou na smrt," připomíná Čvančara. To byl také důvod, proč popravčí předstírali, že se jedná o zdravotní prohlídku.

"Jakmile si ale ten člověk stoupl pod měřidlo výšky, dostal kulku do týla z pistole, která byla umístěna ve zvláštním otvoru," popisuje techniku vražd Šustek.