"Je to dobrá práce, dělám ji pro svou zem," vysvětluje koženě policista Parvíz, který slouží nedaleko Pole Alam, střediska východoafghánské provincie Lógar. "No, plat je také slušný," dodává dvacetiletý mladík.
Přitom profesionalita mužů zákona je pro klid v Afghánistánu klíčová. Včera v provincii Kápísá, severně od metropole Kábulu, zahynuli tři američtí vojáci při sebevražedném útoku. Do jejich konvoje narazil automobil naplněný výbušninou.
Rekonstrukce stanic za české peníze
"Policisté ovlivňují bezpečnost vojáků, afghánských i zahraničních. Když budou například lépe kontrolovat kamiony, dostane se do země méně výbušnin," říká český bezpečnostní expert, který pomáhá rozvoji afghánské policie.
Stojíme v Lógaru před policejní stanicí, kterou postavili sovětští vojáci, aby ochránili hlavní dopravní tepnu provincie. Budova zpustla, nakonec ji pomohl opravit český Provinční rekonstrukční tým (PRT). Tedy civilisté, kteří řídí obnovu provincie Lógar.
Afghánský deník reportéraProč vojáci nesmějí do jídelny s taškou |
Za české peníze bylo zrekonstruováno již pět stanic, chystá se obnova dalších čtyř. Oprava jednoho policejního sídla přitom stojí zhruba sedmdesát tisíc dolarů.
Češi z PRT nesmějí dodávat policii zbraně, k tomu jako civilisté nemají mandát. Problém je i s již zmíněnými botami, o které je afghánští policisté stále žádají. Češi však nyní chystají alespoň nákup základního policejního zařízení: reflexních vest, signalizačních ukazatelů, zábran a přenosných retardérů. V těsné blízkosti lógarské základny chtějí rovněž postavit výcvikový prostor, kde by se policisté zdokonalovali i fyzicky.
Nemluvě o hasičích, které si vzali Češi na starost. Těch je v celém Lógaru tabulkově deset, jen jeden z nich však byl v lepších časech vycvičen. A chybějí jim nejen zkušenosti, ale i potřebné vybavení.
Není těžké je zkorumpovat
Česká, jinak velice žádoucí pomoc však situaci afghánských mužů zákona nezachrání. Pravda, již zmíněný policista Parvíz, který je zatím svobodný, teď může pomýšlet na svatbu. Obvyklý plat policisty činí asi 300 dolarů měsíčně, což je na afghánském venkově suma slušná. Průměrný výdělek přitom dosahuje zhruba 150 dolarů, skromné rodině prý obvykle stačí na měsíc stovka dolarů.
Důležité rovněž je, že zdejším policistům vláda posílá výplatu – alespoň zatím – pravidelně. Jenže tím výhody končí. "Jsou unavení. Nejsou příliš disciplinovaní. Jsou špatně vycvičení. Mnozí neumějí číst, a je proto komické po nich chtít, aby na silnici zachytili třeba automobil té které poznávací značky," říká evropský expert, který přichází s afghánskými policisty profesionálně do styku.
Nezřídka se prý také stává, že se policejní jednotky stanou nástrojem guvernéra, který si je vydržuje jako vlastní ochranku. Bezpečnost ve zbytku jeho provincie ho v podstatě nezajímá.
"Na mnoha místech, zvláště na paštunském jihu, hájí policisté sotva desítky metrů kolem guvernérského paláce či vlastní stanice. Není těžké je zkorumpovat, což Taliban také činí," tvrdí Samander, šéfredaktor kábulské agentury Wakht.
"Dlouho v této profesi obvykle nevydrží," doplňuje ho Yuksel Kilic, šéf tureckého PRT v provincii Vardak, která s Lógarem sousedí. Jeho tým rovněž podporuje místní policisty.
Afghánský, zřejmě pravdivý bonmot totiž říká, že nejlepší rekruty si bere armáda, ty další zpravodajské jednotky. Kdo zbude, jde k policii. "Pokud se tento přístup nezmění, zkorumpovaná policie zůstane dobře organizovaným zločincům, o Talibanu nemluvě, spíše jen k smíchu," říká kanadský expert, který dlouhá léta pracuje v Kábulu.
