Během rozhovoru se ukázalo, že raketoplán Atlantis dnes nepřistane. Na Floridě je totiž příliš deštivo, návrat raketoplánu se tak odkládá nejméně o den. - čtěte Déšť na Floridě odložil návrat Atlantisu. Zítra bude moci přistát i v Kalifornii
Největší část otázek čtenářů se zabývala scénářem, kterého se NASA obávala, ale byla na něj plně připravena. Kdyby se ukázalo, že tepelný štít Atlantisu je poškozený a neumožňuje návrat na Zemi, startovala by záchranná výprava v raketoplánu Endeavour.
ODPOVĚDI ANTONÍNA VÍTKA ČTĚTE ZDEOn-line rozhovor iDNES.cz |
"Musela by dorazit k Atlantisu nejpozději 25 dní po jeho startu. Raketoplány by se zachytily pomocí robotických manipulátorů ve vzdálenosti asi 25 metrů mezi nákladovými prostory, které by byly otočeny proti sobě. Podél manipulátorů by se natáhlo jisticí lano, na které by se vždy ve dvojicích zachytili karabinkami a přeručkovali do Endeavouru," popsal teoretický scénář evakuace Vítek.
"Celá operace by trvala asi půldruhého dne vzhledem k nutnosti adaptace astronautů na snížený tlak čistého kyslíku ve skafandrech. Atlantis by byl zlikvidován navedením do Pacifiku," doplnil Vítek.
Na nouzový návrat k ISS nebylo palivo
Standardně mohou raketoplány při případném poškození vyhledat útočiště u Mezinárodní vesmírné stanice. To právě nyní nebylo možné, a proto svět misi bedlivě sledoval.
"Když Atlantis letěl k Hubbleovu dalekohledu, pohyboval se po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, ale ISS obíhá po dráze se sklonem 51,6 stupně. To je příliš velký rozdíl, který nejsou schopny zvládnout motory raketoplánu, protože nemohou mít dostatek pohonných látek," vysvětlil popularizátor kosmonautiky, proč návrat k ISS nebyl možný.
Čech v kosmu? Šance bude za šest až deset let
Vítek čelil i dotazům, které se s blížícím koncem misí raketoplánů (staženy mají být v příštím roce) objevují čím dál častěji: Co přijde po nich? A stálo to celé za to?
"Po technické stránce byl raketoplán skutečně špičkový stroj a jeho výkony v podstatě splnily očekávání. Byl však ekonomicky katastrofální," řekl. Inovovat flotilu novým raketoplánem, ačkoliv by byl technicky dokonalejší než starší plavidla, jako cestu nevidí.
"Je to otázka nejen peněz na inovaci a stavbu (přišla na 4 miliardy USD), ale také to, že by i provoz nového byl příliš drahý a náplň by prakticky neměl," uvedl.
Do vesmíru by se podle něj v dohledném horizontu mohl podívat i český astronaut. A to až bude Evropská vesmírná agentura (ESA), která začíná hrát ve výzkumu kosmu nezanedbatelnou roli, znovu vybírat astronauty. "Vzhledem k tomu, že jsme v ESA, mohli bychom mít šanci tak za šest až deset let, až bude další nábor," uzavřel Vítek.
