Experti Ruska a USA jednají o omezení jaderných zbraní, řeší i český radar

Ruští a američtí odborníci zahájili za zavřenými dveřmi moskevského zámku rozhovory o dohodě, která by měla snížit počty nukleárních zbraní obou největších jaderných mocností světa. Úspěch dohody podle odborníků závisí na odhodlání Američanů umístit protiraketový štít v Česku a Polsku.

Upravené ruské mezikontinentální rakety Topol-M dokáží údajně obelstít i protiraketový systém. | foto: Profimedia.cz

První kolo jednání bude podle zdrojů z ruského ministerstva zahraničí trvat do středy a není po něm naplánovaná žádná tisková konference.

"Snažíme se najít konstruktivní dialog a věříme, že optimismus, který při jednání vyjadřují obě strany, vyústí v praktické výsledky," řekl nejmenovaný ruský diplomat po dnešních jednáních.

Nadšení ale tlumí analytici, kteří tvrdí, že se Moskva a Washington rozcházejí v klíčových otázkách. Rusko trvá na tom, aby se smlouva týkala všech jaderných hlavic a jejich strategických nosičů (raket, ponorek a bombardérů), zatímco USA se chtějí soustředit hlavně na rozmístěné zbraně.

Při jednáních dojde i na protiraketový štít

Podle britského serveru BBC je tu ale ještě další překážka a tou je umístění prvků protiraketového štítu v Česku a Polsku. Podle ruského tisku by se právě kvůli štítu mohla jednání zadrhnout. "Pokud vláda Baracka Obamy rozhodne nepřezkoumávat projekt protiraketové obrany v Česku a Polsku, nebude nová dohoda START možná," napsal deník Vremja Novostěj.

Na rozhovorech o dokumentu se Barack Obama domluvil se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem na začátku dubna před schůzkou G 20 v Londýně. - o londýnském jednání Obamy s Medveděvem si přečtěte zde

Anatolij Antonov a Rose Gottemoellerová v Římě.

Nová smlouva by podle nich měla být hotová nejpozději do 5. prosince, kdy vyprší platnost stávající smlouvy START 1. Hlavní obrysy dohody by ale vyjednavači měli domluvit do začátku července, kdy Barack Obama zavítá do Moskvy.

Smlouva START 1 týkající se všech raket s doletem přes 5000 kilometrů předpokládala snížení počtu jaderných hlavic na 6000 pro každou stranu a počtu strategických nosičů na 1600. Rusko má nyní podle Carnegieho nadace pro mezinárodní mír 3113 strategických hlavic, zatímco USA jich mají 3575.

Americkou delegaci v Moskvě vede hlavní americká vyjednavačka pro odzbrojovací jednání s Ruskem Rose Gottemoellerová a doprovází ji i úředníci z Pentagonu. V čele ruské delegace je ředitel odboru pro bezpečnost a odzbrojení ministerstva zahraničních věcí Anatolij Antonov.

Oba vyjednavači se potkali už při přípravných jednáních v Římě minulý měsíc a prohlásili, že rozhovory byly "produktivní". - o římské schůzce si přečtěte zde

SOUČASNÉ SMLOUVY O ODZBROJENÍ MEZI USA A RUSKEM

START 1 - Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Potom mělo zůstat v USA a Rusku po 6000 jaderných hlavic na 1600 strategických nosičích. Platnost smlouvy vyprší letos v prosinci.

SORT - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.                   zdroj: ČTK